Čínský drak vlétl opět na trh komodit, když se nejvíce zaměřil na zlato. Někteří ekonomové z Číny soudí, že stále klesající americký dolar nutí Peking držet více a více zlata, což cenu žlutého kovu dostává na nejvyšší hodnoty za posledních 20 let.
Ve středu se cena zlata dotkla rekordní částky 704,5 USD za trojskou unci než došlo k vybírání zisků. Přesto dokázala zůstat nad 700 USD, tedy nejvýše od roku 1980.
Hovořit o zlatě jako o kovu nakupovaném z průmyslových důvodů nemůžeme, protože se zlato z historického hlediska využívá jako investiční instrument. Ten má za úkol chránit investora před růstem inflace nebo je využíván jako alternativní investice vůči zahraničním měnám, například proti USD. Zainteresovanost Pekingu na americké měně dosahuje v rezervách asi 875 mld. USD.
Podle čínského ekonoma Liua, jenž je zaměstnán v pekingském Gold Economy Development Reserch Centru a který byl citován v China Gold News, by měla čínská vláda zvážit navýšení své držby zlata na 2 500 metrických tun z 600 tun. Liu tuto myšlenku vyslovil na průmyslové konferenci na konci dubna a poukazuje na stav, kdy Čína drží nejméně zlata v porovnání s ostatními zeměmi. Podle jeho odhadu je váha zlata 1,3 % z rezerv v zahraničních měnách v konfrontaci s 3 až 5 % dalších zemí nedostačující.
Někteří analytici jeho poznámku berou jako impuls podobný těm, které odstartovaly růst cen ropy. Ať již to byla globální inflace, klesající dolar nebo nejistota okolo Iránu. Všechny tyto argumenty byly používány na ospravedlnění růstu cen ropy nad 70 USD. Na trhu se také objevují komentáře čínského ministerstva, které v tomto týdnu naznačilo, že v budoucím období je připraveno budovat zásoby minerálů.
V posledních letech Čína buduje rezervy v zahraničních měnách a ekonomové se dohadují, jak by měla postupovat při jejich diverzifikaci a tedy řada přišla i na zlato. Liu však připomíná, že trh na každé možné zvýšení poptávky ze strany Číny reaguje posunutím poptávky výše a obchodníci si Čínu berou jako „omluvu“ pro posun cen. Pan Liu také upozorňuje, že nezná politiku čínské centrální banky.
Jediné co lze z Bank of China vyčíst je fakt, že nenavýšila zásoby zlata od prosince 2002 a dnes drží 600 metrických tun.