České veřejné rozpočty byly předmětem již mnoha analýz a zřejmě všechny se shodly na to, že česká vláda utrácí příliš mnoho, nemá dobře srovnané preference a celý systém veřejných rozpočtů spěje k velkému otřesu, bez ohledu na nižší schodky v posledních dvou letech. Menší pozornost je však věnována efektivnosti, s jakou vláda vynakládá již jednou odsouhlasené prostředky. Dostane skutečně za korunu výdajů odpovídající protislužbu?
Takové odhady samozřejmě nejsou snadné, nicméně Evropská centrální banka, resp. Antonio Alfonso a Vitor Gaspar, se o takový odhad pokusili, ovšem jen pro několik mimoevropských a patnáct „starých“ členů EU. Studovali přitom jak vlády zvládají financovat jednotlivé programy, aniž by studovali oprávněnost samotných těchto programů (Evropská centrální banka si nemůže dovolit kritizovat jakoukoliv zemi za to, že vydává 15 % HDP na důchody, může ale zkoumat, kolik z těchto peněz nedojde k oprávněným účastníkům). Jejich výsledky jsou však zajímavé i pro nás.
Prvním poznatkem je, že úspěšnost zemí ve vybírání i utrácení veřejných peněz se liší. Některé země, například USA, Japonsko, ale i Lucembursko, vynakládají peníze efektivně. Nejhorší ve využíván peněz jsou naopak jihoevropské země Řecko, Itálie, Portugalsko, Španělsko. Více než 30 % jejich výdajů bylo „zbytečných“. Průměr za Evropskou unii byl 28% neefektivita na straně příjmů veřejných rozpočtů a 22% neefektivita na straně výdajů.
I na tyto zbytečné výdaje je však třeba vybírat daně. A daně, jak víme, zvyšují neefektivnost ekonomiky, neboť prodražují vstupy, snižují mzdy i zisky. ECB tak odhaduje, že celkové náklady daní způsobené neefektivitou veřejného sektoru se pohybují okolo 20 % celkových daňových nákladů.
Jak výrazný je tento efekt například v porovnání s HDP, není snadné určit, protože náklady zdanění (deadweight cost) jen odhadujeme. Nicméně většina odhadů se pohybuje okolo 10-15 % HDP. Neefektivita veřejného sektoru zvyšuje tuto již tak nepříjemnou zátěž o další 2-3 % HDP.
Odhady neefektivity českých veřejných rozpočtů jsou ještě obtížnější, především kvůli krátkosti časových řad a častým změnám. Nicméně efektivnost všech nových členských zemí se pohybuje na úrovni nejhorších zemí „staré“ EU, tj. i u nás lze počítat s tím, že neefektivnost veřejných rozpočtů snižuje daňovou zátěž o nejméně 3 % HDP. Vládnutí je zkrátka nákladná záležitost…
Vedoucí katedry Evropské ekonomické integrace a hospodářské politiky na Institutu ekonomických studií FSV UK. V letech 1998 až 2001 hlavní ekonom Patria Finance.
(autor je externím spolupracovníkem Patria Online, jeho názory nereprezentují oficiální stanovisko společností skupiny Patria)