Následuje záznam z jednání bankovní rady ČNB:
Bankovní radě byla předložena květnová situační zpráva vyhodnocující nové informace a rizika spojená s naplňováním dubnové makroekonomické prognózy.
Spotřebitelské ceny v dubnu vzrostly meziročně v souladu s aktuální prognózou o 2,8 %. Predikci odpovídala i dynamika jednotlivých složek spotřebitelské inflace. O něco nižší růst cen pohonných hmot byl kompenzován jen mírně rychlejším růstem regulovaných cen. Vývoj korigované inflace bez pohonných hmot odpovídal prognóze. Prognóza se naplnila i u cen průmyslových výrobců, zemědělských výrobců a dovozních cen.
Nově dostupné údaje o vývoji nabídkové strany, zahraničního obchodu a konjunkturních šetření nesignalizují výrazná rizika pro naplnění dubnové prognózy HDP. Ta předpokládá v 1. čtvrtletí 2006 další zrychlení tempa meziročního růstu HDP. Tento předpoklad potvrzují také krátkodobé prognostické metody na bázi předstihových a koincidenčních indikátorů. Objem průmyslové produkce se v 1. čtvrtletí 2006 meziročně zvýšil o 15,4 %, což je nejvíce od roku 1998. Vývoj indikátorů na trhu práce je v souladu s aktuální prognózou. Odchylku od prognózy lze pozorovat u vývoje nominálního kurzu. Ten je vůči předpokladům prognózy v průměru za dosavadní průběh 2. čtvrtletí silnější.
Po prezentaci situační zprávy přistoupila bankovní rada k diskuzi rizik naplňování dubnové prognózy. Bankovní rada se shodla, že od dubnového jednání nedošlo k posunu inflačních rizik. Rizika prognózy jsou mírná a vyvážená, nastavení měnověpolitických sazeb je v souladu s očekávaným ekonomickým vývojem.
Bankovní rada se shodovala, že za protiinflační riziko považuje vývoj měnového kurzu. Bylo řečeno, že zhodnocování koruny lze do jisté míry vysvětlovat akcelerujících růstem HDP a pozitivním vývojem obchodní bilance. Byla vyslovena nejistota o míře odolnosti ekonomiky vůči relativně významnému posilování kurzu. Tato odolnost se časem zvýšila, ovšem nepochybně má své limity.
Bankovní rada se následně věnovala diskuzi o rovnovážné reálné apreciaci. Bylo konstatováno, že teorie odvozuje reálnou rovnovážnou apreciaci mimo jiné pomocí Balassova-Samuelsonova efektu, a že tento efekt byl v empirických analýzách dat z 90. let pro českou ekonomiku identifikován jako velmi nízký. Oproti tomu bylo poukázáno na to, že dochází k výrazně rychlejšímu růstu cen neobchodovatelných statků ve srovnání se statky obchodovatelnými, což by mohlo naznačovat významnější působení Balassova-Samuelsonova efektu.
Bankovní rada dále diskutovala možné dopady aktuálního poklesu cen některých aktiv na světových trzích. V této souvislost zaznělo, že český finanční trh může být tímto vývojem ovlivněn. Zazněl názor, že dosavadní pokles cen aktiv na některých trzích nepředstavuje významné riziko, ale jde spíše o nezbytnou korekci.
Bankovní rada pokračovala diskuzí o vývoji externího prostředí a jeho dopadech na českou ekonomiku. Bylo poukázáno na zrychlující inflaci v různých částech světa. Růst úrokových sazeb je očekáván i v eurozóně. Pokud by nastalo globální zpřísnění měnové politiky u klíčových centrálních bank a domácí sazby by se nezvyšovaly, mohly by se objevit tlaky na oslabení koruny. Někteří členové bankovní rady se nicméně vyjádřili, že neočekávají dramatický nárůst úrokových sazeb v eurozóně.
Část diskuze byla věnována problematice pružnosti cen v průmyslu, která bude celkovou inflaci v budoucnu podstatně ovlivňovat. Bylo poukázáno na strukturální faktory, které vedou k odlišnému vývoji cen průmyslových výrobců v ČR a v zemích našich hlavních obchodních partnerů.
Diskuse bankovní rady se také dotkla vývoje veřejných financí. Byla vyslovena obava z růstu výdajů státního rozpočtu. Zaznělo, že nedojde-li k významné změně dosavadního trendu, mohlo by to vést k neplnění maastrichtských konvergenčních kritérií.
Po projednání situační zprávy bankovní rada jednomyslně rozhodla ponechat limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní repo operace na stávající úrovni 2 %.