(Komentář doplněn)
Hrubý domácí produkt se v 1. čtvrtletí meziročně zvýšil o 7,4 procent po růstu o 6,9 procenta na konci loňského roku. Český rychlík už více než tři roky neustále zrychluje (doufejme, že ho nepotká stejný osud jako začátky Pendolina). K příznivému vývoji zahraničního obchodu se letos přidaly rychlejší růst spotřeby domácností a výrazné zvýšení investiční aktivity. Skutečnost, že se hospodářský růst opírá o více pilířů než dříve, je možná významnější, než dynamika celkového HDP.
Nutnost revizí se dá pochopit, ale nikdy nekončící boj s nimi je vyčerpávající. I tentokrát se hnula snad všechna možná čísla, včetně deflátorů, a nezbývá než se na hodiny a dny ponořit do ekonometrické magie a prakticky od píky postavit všechny modely související s HDP. Statistika někdy tak trochu připomíná stavění hladové zdi.
Ale zpátky k aktuálním číslům. Za další zrychlení hospodářského růstu vděčíme domácí poptávce, která se dočkala oživení ve všech svých hlavních složkách. Hrubá tvorba fixního kapitálu se meziročně zvýšila o 7,1 procenta, což je dva roky nevídaný kvapík. Hlavní podíly na tvorbě fixního kapitálu mají jako obvykle pořizování strojů, výrobních zařízení a výstavba budov. Tentokrát vypomohlo také pořizování dopravních prostředků, jež bylo o 22 procent vyšší než před rokem. Ovšem ještě výrazněji k růstu HDP přispělo velmi vysoký nárůst zásob. Změna zásob se podílela na zvýšení HDP téměř třetinou. Hodnocení této skutečnosti je vždy ambivalentní. Buď se firmy připravují na expanzi domácí či zahraniční poptávky, nebo se jim nahromadily zásoby hotových výrobků, pro něž nedokázaly nalézt odbyt. Pravdou je, že loňská tvorba zásoba byla velmi nízká a vývoj v 1. čtvrtletí letošního roku by mohl znamenat jistou korekci.
Spotřební výdaje domácností se reálně zvýšily o 3,4 procenta a za vyšším tempem růstu bychom museli jít historií až do roku 2003. Maloobchodní tržby a výnosy nepřímých daní ovšem leccos naznačovaly. Zvýšení průměrné mzdy téměř o sedm procent, příznivý vývoj celkové zaměstnanosti (1,7 procenta dle VŠPS; 0,3 procent dle národních účtů) a další úvěrová expanze již zvýšily pravděpodobnost rychlejšího utrácení dále směrem k jistotě. A přesto akcelerující poptávka nevyvolává obavy z inflace. Důvod je jednoduchý, zvýšení poptávky nepřesahuje rostoucí produkční možnosti.
Čistý export opět zřetelně vylepšil obchod se zbožím. Vývoz zboží meziročně reálně stoupl o 19,9 procenta, dovoz o 17,1 procenta. V oblasti služeb se potvrdily indicie, které přinášela platební bilance. Vývoz služeb klesl o 3,3 procenta, dovoz naopak vzrostl o 1,8 procenta.
Z hlediska jednotlivých odvětví české ekonomiky k růstu HDP nejvýrazněji přispěl zpracovatelský průmysl, kterému lze připsat zhruba 80procentní podíl na růstu hrubé přidané hodnoty. V souvislosti s tím došlo k dalšímu zvýšení koncentrace české ekonomiky, jak lze spočítat pomocí Herfindahlova indexu. Podobné svědectví vydává také měření koncentrace v rámci vývozu či průmyslové výroby.
Produktivita práce, spočítaná z dat obsažených v národních účtech, meziročně stoupla o 7,1 procenta. Nejvíce v obchodu (+21 procent), zpracovatelském průmyslu (+17,5 procenta) a finančním sektoru (+10,2 procenta). Naopak v rybolovu, stavebnictví, veřejných a sociálních službách, pohostinství, ubytování a dopravě, produktivita práce klesla. Celkové jednotkové mzdové náklady meziročně klesly o 1,5 procenta, tedy stejně jako v loňském roce.
Zbývá porovnání výkonnosti české ekonomiky v mezinárodním kontextu. Ve střední Evropě rychleji rostoucí hospodářství nenalezneme. Nejblíže je Slovensko s růstem HDP o 6,3 procenta. Vyšší dynamiku nadále vykazují pobaltské země (Litva 8,8 procenta, Estonsko 11,6 procenta). Eurozóna dokázala svůj výkon v 1. čtvrtletí zvýšit pouze o 1,9 procenta. Nad třemi procenty se pohybuje růst HDP v USA, Japonsku a Kanadě. Těsně pod touto laťkou zůstala Austrálie. Primát mezi velkými světovými ekonomikami patří i nadále Číně, která v 1. čtvrtletí zvýšila svůj HDP o 10,2 procenta.
Za celý letošní rok očekáváme růst HDP v ČR o 6,5 procenta.