Ve veřejném mínění, ale i mezi politiky panuje silná představa, že otevírání hranic národních států pro mezinárodní obchod a mezinárodní finanční kapitál povede, nebo již vedlo, k erozi státních daňových příjmů a postupně i k demontáží „evropského sociálního státu“, který tyto daně financují.
Na první pohled se může zdát, že na těchto obavách něco může být: Průměrná daňová sazba na zisky podniků klesla mezi roky 1995 a 2005 v zemích OECD až o 20 procentních bodů. Jedině ve Finsku se sazba zvýšila, a to o jediný bod, viz tabulka.
Nejvyšší daňová sazba (korporátní zdanění), 1995 a 2005
Zdroj: Jakubiak, Markiewicz (2005), vypracoval: Jindřich Dvořák, FSV UK |
Nižší daňové sazby však nevedly k propadu daňových příjmů. Ve většině zemí se naopak příjmy státu zvýšily. Průměrný výnos vlád ze zdanění firem se v zemích OECD zvýšil z 2,5 % HDP na více než 3 % HDP – viz graf. Dá se tedy říci, že daňová konkurence zatím nevedla k celkovému snížení daňového zatížení firem ani k propadu příjmů států. Je-li to dobrá nebo špatná zpráva, musí už posoudit akcionáři firem sami.
Příjmy ze zdanění zisků v zemích OECD jako podíl na HDP (%)
Zdroj: Griffith, Klemm (2004), vypracoval: Jindřich Dvořák, FSV UK. |
Vedoucí katedry Evropské ekonomické integrace a hospodářské politiky na Institutu ekonomických studií FSV UK. V letech 1998 až 2001 hlavní ekonom Patria Finance.
(autor je externím spolupracovníkem Patria Online, jeho názory nereprezentují oficiální stanovisko společností skupiny Patria)