Komentář doplněn
Index cen průmyslových výrobců se v červnu zvýšil v souladu s očekáváním o 0,2 procenta. Nejvíce k tomu přispěly vyšší ceny rafinérské produkce, chemických výrobků, kovů a kovových výrobků. Meziroční inflace v průmyslových cenách vzrostla na 1,8 procenta z květnových 1,5 procenta. Velmi výrazně stouply v červnu cen zemědělských výrobců. Zvýšily se o 9,1 procenta především kvůli dražší rostlinné produkci. Meziroční inflace v tomto segmentu ekonomiky nyní činí 8,8 procenta.
Možná poněkud překvapivé se může zdát zvýšení cen rafinérské produkce. Index cen průmyslových výrobců se počítá z cen zjištěných 12. kalendářní den daného měsíce. Pokud se podíváme na ceny ropy a benzínů na burzách ve světě patřičného dne v květnu a v červnu, zjistíme, že Brent klesl o 4,5 procenta, uralská ropa o 3,1 procenta, benzín s oktanovým číslem 95 o 2,1 procenta a benzín s oktanovým číslem 91 o 2,3 procenta. Přesto domácí rafinérská produkce zdražila o 0,8 procenta. Vysvětlením je kurz koruny. Ve stejném období totiž dolar zahájil své tažení a koruna vůči němu oslabila o 2,6 procenta. Červenec přinese podstatně silnější inflační impuls ze strany rafinérií, neboť ropa se rozhodla zdolávat dosud nepoznané rekordní výšiny.
Bez ropy se neobejde celá řada oborů chemického průmyslu. V červnu se ceny chemických výrobků zvýšily o 1,3 procenta. Lze očekávat, že drahá ropa promluví i do cen ve výrobě plastů a pryže.
Druhým těžištěm inflačních tlaků jsou ceny kovů. V roce 2004 ceny kovů svižně stoupaly kvůli rychlému vzestupu čínské ekonomiky a solidní dynamice hospodářského růstu ve většině vyspělých zemí, i když oživení v eurozóně bylo jen vlažné a dočasné. V ČR se ceny hutních výrobků v roce 2004 zvýšily o 28,9 procenta. Očekávání na loňský rok se ovšem ukázala přehnaná a ceny kovů 5,5 procenta ztratily. Letos ovšem opět stoupají a v červu přidaly dalších 0,6 procenta. Očekávaný vývoj globální ekonomiky nahrává dalšímu postupnému růstu cen železných i barevných kovů.
Strážcům inflace, tedy centrální bance, asi přidělává vrásky vývoj cen v zemědělství. Zde došlo ke zvýšení cenové hladiny o 9,1 procenta. Tak výrazné zvýšení cen z měsíce na měsíc tu nebylo devět let. V květnu anebo červnu přichází sezónní zdražení zeleniny a brambor, tento sezónní efekt je ovšem poměrně nestabilní, letošní červnové zvýšení cen ovšem výrazně převyšuje dříve pozorované sezónní pohyby cen v tomto ročním období. Například ceny brambor se téměř zdvojnásobily. Pokud dorazí tento impuls do spotřebitelských cen, mohla by se inflace znatelně odchýlit od prognózy ČNB.
Indexy produkčních cen by tedy neměly oslabit očekávání brzkého zvýšení úrokových sazeb ČNB. Naopak tuto myšlenku podporuje i vzestup jádrové inflace v průmyslových produkčních cenách (bez rafinérské produkce a potravinářských výrobků).