Nelze porovnávat dva fondy (resp. jakékoliv investice) co se týče výnosů, aniž bychom nevěděli nic o jejich riziku. Má tedy smysl porovnávat pouze výnosy upravené o riziko. To např. tak, že se podíváme na to, kolik investor/fond vydělal nad, nebo pod, požadovanou míru návratnosti (tzv. alfa prezentovaná v minulém článku na toto téma).
Způsobů pro porovnání úspěšnosti investic je ale více a přestože zavání přílišnou složitostí pro investora, stojí za to mít o nich alespoň potuchu. V hodnocení úspěšnosti svých investic, či spekulací může vedle alfy pomoci tzv. Sharpův poměr. Ten opět ukazuje, jaký byl výnos investora upravený o riziko, zde konkrétně výnos nad bezrizikovou investici dělený volatilitou investice. Dejme tomu, že investice vydělala 15 %, bezriziková sazba byla 4 % a volatilita investice byla 11 %. Sharpův poměr je tak (15-4)/11, tedy 1. Na základě zkušeností je někdy uváděno, že u neprofesionálních investorů je úspěchem právě překročení hodnoty 1 (v delším období) - tzn. že návratnost portfolia/investice nad bezrizikovou sazbu se rovná jeho volatilitě. Je ale jasné, že toto hodnocení je značně "flexibilní".
Stále více populární je také value at risk - VAR. Je to absolutní měřítko rizika, které v principu ukazuje, že s danou pravděpodobností (např. 95 %) investor v dané časové periodě nepřijde o více, než jaká je VAR. Např. VAR velikosti 1.000.000 Kč pro jeden den znamená, že s 95% pravděpodobností investor v jednom dnu nepřijde o více než 1.000.000 Kč. Náročnost kalkulace, včetně odhadu vstupních hodnot (pohyby jednotlivých částí portfolia, volatilita, jejich vzájemná korelace atd.) ovšem efektivně znemožňují užití tohoto konceptu pro individuální investory. Je pro ně ale významný jako možná informace poskytnutá fondem samotným. Je však také nutno podotknout, že zejména v dobách turbulencí a krizí vykazují všechny modely postavené na historických datech (respektive na historických zkušenostech), minimální spolehlivost (důvodem je efekt motýla, popsaný v předchozím
článku).
Jakkoliv se uvedené ukazatele mohou zdát složité a pro individuální investory v praxi nepoužitelné, základní fakt to nezpochybňuje. Nejenže nelze odhadovat, kam vede následující zatáčka na základě pohledu do zpětného zrcátka (tj. vybírat fond na základě historické úspěšnosti), nelze porovnávat ani historický (popř. očekávaný) výnos bez přihlédnutí k riziku. Alespoň běžný pohled na strukturu portfolia porovnávaných fondů (nakolik jsou zainvestovány v rizikových odvětvích, malých firmách, rizikových regionech, atd.) a následný relativní odhad jejich rizika je lepší než samotná tabulka historických výnosů.