( Komentář doplněn)
Hrubý domácí produkt se ve 2. čtvrtletí meziročně zvýšil o 6,2 procenta po revidovaném růstu o 7,1 procenta v prvních třech měsících letošního roku. K vyššímu HDP pomohly obě klíčové položky domácí poptávky, spotřeba domácností a investice, naopak čisté exporty tempo růstu HDP brzdily. Česká ekonomika si drží vysoké tempo růstu již řadu čtvrtletí. Díky tomu se uzavřela mezera výstupu a je pravděpodobné, že tato skutečnost přispěje k dalšímu zvyšování úrokových sazeb. A protože v dohledu jsou i další faktory, ceny brambor, ceny ropných produktů, zvyšování regulovaných cen, dopad zvýšení spotřebních daní, lze takový krok očekávat na přelomu roku.
Ke snížení tempa růstu HDP přispěl kalendář. Zatímco 1. čtvrtletí mělo o dva pracovní dny více než stejné období loňského roku, 2. čtvrtletí naopak disponovalo o tři dny kratším fondem pracovní doby. Podle našeho odhadu by tempo růstu HDP v prvním a druhém kvartálu bylo velmi podobné, nebýt kalendářních variací.
Spotřeba domácností vzrostla o 3,8 procenta a udržela si tak dynamiku z úvodu roku. Tempo růstu spotřebních výdajů reflektuje zvýšení mezd. Průměrná hrubá měsíční mzda se ve stejném období reálně zvýšila o 3,9 procenta. Zvýšení čistých příjmů domácností podpořilo navíc zavedení společného zdanění manželů snižující daňovou zátěž. Zároveň nadále rychle roste objem spotřebitelských úvěrů podporován nízkými úrokovými sazbami.
Výdaje vlády klesly o 3,4 procenta. Důvodem je ovšem srovnávání s loňskou vysokou hodnotou zahrnující stíhačky Gripen.
Hrubá tvorba fixního kapitálu meziročně stoupla o 5,3 procenta. Nejvýrazněji k tomu přispělo pořizování strojního vybavení. Investiční aktivitu podporuje vysoký objem reinvestovaných zisků vytvořených zahraničními investory v ČR a stále rychlejší tempo růstu objemu úvěrů poskytnutých firemnímu sektoru.
Přesně polovinu tempa růstu HDP vysvětluje změna zásob. ČSÚ uvádí, že jde o výsledek rozsáhlé rozestavěnosti staveb a zvýšení objemu obchodního zboží.
Čistý export tentokrát z meziročního růstu HDP 0,9 procentního bodu ukrojil a přerušil tak více než tříletou sérii pozitivních příspěvků zahraničního obchodu k hospodářskému růstu. Vývoz i dovoz zboží a služeb se reálně zvýšily o 10,2 procenta.
Produktivita práce na úrovni celé české ekonomiky se ve 2. čtvrtletí letošního roku zvýšila o 5,0 procent. Jednotkové mzdové náklady stouply o 0,7 procenta. Za celé první pololetí se ovšem meziročně snížily o 0,2 procenta.
Pokračování rychlého růstu ekonomiky vedlo k rozšíření rozdílu mezi aktuálním výkonem ekonomiky a dlouhodobě udržitelným neinflačním potenciálem. Tato inverzní mezera výstupu dosahuje 0,8 procenta podle našeho výpočtu s využitím Hodrick-Prescottova filtru, resp. 1,2 procenta podle výpočtu s pomocí produkční funkce také z naší dílny. Růst ekonomiky se nyní řadí mezi hlavní proinflační rizika a může přispět k dalšímu zvýšení úrokových sazeb.
V Evropské unii patří české hospodářství mezi nejrychleji rostoucí. Vyšších přírůstků HDP nyní dosahují pouze pobaltské země a Slovensko, kde se ve 2. čtvrtletí HDP zvýšil o 6,5 procenta. HDP eurozóny stoupl jen o 2,6 procenta a Česká republika by tedy i letos měla ukrojit další kus rozdílu v ekonomické výkonnosti.
Za celý letošní rok očekáváme zvýšení hrubého domácího produktu o 6,0 procent.