Příští středu je opět na řadě pravidelné jednání bankovní rady ČNB o měnové politice. Poměrně klidnou hladinu sazeb na finančních trzích zčeřila data o hrubém domácím produktu a inflaci. Srpnová inflace byla o dvě desetiny procentního bodu vyšší než se v průměru očekávalo na trhu a přesně stejný byl rozdíl mezi skutečným a odhadovaným růstem HDP ve 2. čtvrtletí. Oleje do ohně přilil viceguvernér ČNB Miroslav Singer minulý týden. V rozhovoru pro agenturu Reuters uvedl, že debata o možném posunu sazeb bude delší a důkladnější než na konci srpna, neboť série posledních údajů rozvířila obavy z růstu inflačních tlaků.
O zvyšování úrokových sazeb pochybuje málokdo. Otazník visí jen nad načasováním. Ekonomika pokračuje ve svižném růstu, jak potvrzují nejen národní účty za 2. čtvrtletí ale také poslední statistiky z průmyslu, stavebnictví a maloobchodu, a její výkon přesahuje zhruba o jedno procento neinflační potenciální výkon. S tím souvisí riziko vzniku poptávkových inflačních tlaků. Impulsy k vyšší inflaci ovšem přichází i odjinud. Čeká nás zvýšení regulovaného nájemného a dalších regulovaných cen, dopad vyšší spotřební daně u tabáku a nízká úroda má na svědomí rostoucí ceny brambor, zeleniny a v případě obilovin hrozí další zdražení mouky a následně pekárenských výrobků. Inflace měřená indexem spotřebitelských cen by se tak díky tomu všemu mohla za rok touto dobou podívat nad čtyři procenta, tedy horní hranici tolerance ČNB.
Adekvátní reakci představuje zpřísnění měnových podmínek. Přesně opačným směrem ovšem působí aktuální oslabení kurzu koruny. Za předchozího jednání bankovní rady o sazbách na konci srpna se koruna obchodovala na úrovni 28,20 koruna za euro. Nyní je o 30 haléřů výše. To zvyšuje pravděpodobnost korekce měnových podmínek změnou úrokových sazeb, ačkoli kurz a sazby nejsou zcela substituty. Model reakční funkce centrální banky nyní ukazuje 50procentní šanci na změnu dvoutýdenní repo sazby ČNB na konci září. Pokud by se tak nestalo, bude v následujících měsících tato pravděpodobnost dále stoupat.