Bankovní rada projednala říjnovou situační zprávu přinášející novou makroekonomickou prognózu. Podobně jako dle červencové prognózy se ekonomika nachází nad úrovní inflaci nezrychlujícího produktu. Aktuální mezera výstupu byla v důsledku poněkud nižšího než prognózovaného růstu v druhém čtvrtletí přehodnocena mírně směrem dolů. V průběhu roku 2007 se mezera výstupu naopak nachází mírně nad prognózou z července. V roce 2008 se bude mezera výstupu postupně uzavírat. Prognóza předpokládá postupné zvolňování dynamiky ekonomického růstu z více než 6 % pro rok 2006 směrem k 5 % v roce 2008, přičemž na pozadí tohoto vývoje bude docházet ke změně struktury ekonomického růstu a příspěvek čistých exportů bude postupně nahrazován zrychlující se spotřebou domácností. Významným faktorem růstu však zůstane i nadále vývoj hrubé tvorby fixního kapitálu.
Říjnová prognóza inflace doznala ve vztahu k červencové prognóze určitých změn, a to zejména v horizontu nejbližších čtyř čtvrtletí. Krátkodobě byla prognóza inflace snížena v důsledku nižší očekávané dynamiky cen potravin, pohonných hmot a korigované inflace bez pohonných hmot. Oproti červencové prognóze došlo také ke snížení odhadu dopadu zvýšení spotřebních daní z cigaret na inflaci a k určitému odkladu časování tohoto vlivu. Naopak predikce regulovaných cen byla pro rok 2007 upravena mírně směrem nahoru. Spotřebitelská inflace se tak bude v průběhu roku 2007 dle prognózy z nižších výchozích hodnot postupně zvyšovat. V závěru roku 2007 dosáhne, podobně jako v červencové prognóze, horní hrany tolerančního pásma inflačního cíle. Celkově pak bude vývoj inflace v následujících dvou letech charakterizován významným příspěvkem administrativních vlivů. K akceleraci v průběhu prognózy dochází i v případě měnově relevantní inflace (očištěné o primární dopady změn nepřímých daní), která se na konci horizontu měnové politiky dostává mírně nad bodový inflační cíl.
S novou makroekonomickou prognózou a jejími předpoklady je konzistentní postupný růst úrokových sazeb.
Po prezentaci situační zprávy přistoupila bankovní rada k diskuzi nejistot a rizik spojených s předkládanou prognózou. Shoda panovala na tom, že nová prognóza nevede ke změně dosavadního pohledu na domácí ekonomiku. Ekonomický vývoj bude v horizontu prognózy charakterizován poměrně vysokým růstem a zrychlující se inflací. Bankovní rada dále konstatovala, že vývoj inflace v nadcházejících čtvrtletích bude ovlivněn vysokou váhou administrativních vlivů, a proto bude provázen vyšší volatilitou. Ta bude patrná již v říjnu a listopadu tohoto roku, kdy se v důsledku snížení cen plynu očekává dočasný pokles inflace pod 2 %. S administrativními opatřeními je spojena nejistota jak na straně časování jejich dopadu do inflace, tak i z hlediska míry průsaku do inflačních očekávání.
V diskuzi bankovní rady zaznívala jak proinflační, tak i protiinflační rizika. Na straně proinflačních faktorů bylo poukázáno na možný rychlejší než prognózovaný ekonomický růst v ČR. Zejména spotřebitelská poptávka může v důsledku pozitivního vývoje na trhu práce, spotřebitelského optimizmu a pokračujícího růstu úvěrů, dosáhnout vyšší dynamiky. Zaznělo také, že takto změněná struktura ekonomického růstu může, i při poklesu celkového tempa, působit více proinflačně.
K vyšší inflaci může vést i případně lepší ekonomický růst v zahraničí, zejména v eurozóně. Nejistota spočívá v tom, zda-li případná změna ekonomické dynamiky v eurozóně bude spíše cyklického charakteru nebo bude odrazem zlepšeného strukturálního vývoje. V případě vyššího než očekávaného potenciálního růstu eurozóny by se snížila potřeba zvýšení úrokových sazeb ECB, což by v ČR působilo protiinflačně.
Bankovní rada diskutovala také vývoj na trhu práce. Z dostupných indikátorů se zdá, že se zrychluje obrat registrovaných nezaměstnaných. Bylo řečeno, že vliv sankčních vyřazení z evidence úřadů práce může být v realitě nižší než naznačují statistiky, protože část nezaměstnaných si v příznivé fázi ekonomického cyklu mohla najít práci sama bez asistence úřadů práce. Zaznělo také, že v některých regionech a některých odvětvích může docházet k nedostatku pracovní síly zejména v požadované kvalifikaci. A to by mělo do budoucna vliv na dynamiku mezd.
Na straně protiinflačních faktorů se pozornost bankovní rady zaměřila zejména na budoucí akceleraci korigované inflace během roku 2007, jež je do určité míry spojena s předpokladem rostoucích inflačních očekávání. Většina členů bankovní rady se shodovala, že rozsah průsaku administrativních vlivů do inflačních očekávání a tím způsobený nárůst inflace představuje pro prognózu významnou nejistotu.
Diskuze bankovní rady se dotkla také fiskálního vývoje. Nejistota panuje jak ohledně ekonomické interpretace výchozí základny v souvislosti s revizí fiskálního deficitu za rok 2005, tak i co se týká vývoje fiskální politiky ve střednědobém horizontu. Výhled fiskální politiky po roce 2007 je prozatím v souvislosti s politickou nejistotou značně rozostřen.
Po projednání situační zprávy rozhodla bankovní rada ČNB většinou hlasů ponechat limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní repo operace nezměněnou na stávající úrovni 2,50 %. Pro toto rozhodnutí hlasovalo pět členů bankovní rady, jeden člen hlasoval pro zvýšení sazeb o 0,25 procentního bodu.
Zapsal: Vladimír Bezděk, poradce bankovní rady ČNB