Ekonomie. Co je vlastně zač? Na prvních přednáškách obvykle zaznívá, že ekonomie je společenskovědní disciplína zkoumající rozhodování a jednání lidí v otázkách hospodaření. Konkrétněji, ekonomie by měla řešit tři základní otázky: Co vyrábět? Jak to vyrábět? A pro koho vyrábět (tedy jak produkci rozdělit)? K řešení těchto otázek se lze ubírat nespočetně různými cestami. Jakými ekonomie kráčela v posledních desetiletích ? A lze jí stále ještě vůbec nazývat ekonomií ve smyslu společenské vědy?
Jednou z možností, jak zodpovědět tyto otázky, je podívat se na publikační činnost ekonomů. Tuto práci si dali E. Han Kim, Adair Morse (oba z University of Michigan) a Luigi Zingales (z University of Chicago)*. Ze 41 prominentních ekonomických periodik, sborníků a žurnálů vybrali příspěvky publikované mezi roky 1970 a 2002, u nichž počet citací přesáhl 500.
Vítězem se stala stať Halberta Whitea o heteroskedasticitě reziduí, na který se odvolává 4.318 jiných prací (někteří možná při testování regresních reziduí používáte právě Whiteův test, který je i součástí oblíbeného ekonometrického softwaru EViews). Druhou příčku obsadila práce Daniela Kahnemana a Amose Tverskyho o rozhodování za nejistoty s 4.085 citacemi. Bronz bere Michael Jensen a William Meckling s textem o teorii firmy z pohledu rozhodování manažerů. Důležité ovšem je, že mezi prvními dvaceti nejcitovanějšími texty je jedenáct statí pojednávajících o ekonometrii a statistice. Byly doby, kdy obvyklým akademickým rituálem bylo prošpikovat texty slovy Dickey, Fuller, Granger, Johansen, Durbin, Watson, Jarque, Bera nebo Akaike. Ekonomie se především v rozmezí let 1975-1985 zaměřila více na metodu než na předmět svého zájmu. Na výsluní zájmu byl díky tomu tehdy zejména časopis Econometrica.
Data za posledních pět let minulého století ale ukazují výrazný nárůst popularity oboru financí a textů publikovaných v časopisech Quarterly Journal of Economics a Journal of Finance. Díky tomu se nakonec staly finance i celkovým vítězem. Když vezmeme do úvahy všech 500 ekonomických bestsellerů, vítězí finance, k nimž se vztahuje 23 procent citací, následovány ekonometrií s 19 procenty citací a mikroekonomie s 15 procenty citací.
Z regionálního pohledu pochází 87 procent z 500 nejcitovanějších ekonomických statí z USA, po pěti procentech přispěly Velká Británie a kontinentální Evropa. V USA je potom nedostižnou jedničkou University of Chicago coby místo, kde vznikají nejcitovanější texty.
Za pozornost stojí česká přítomnost v ekonomické síni slávy. Za ní vděčíme Oldřichu Vašíčkovi. Držitel doktorátu z matematiky na Karlově univerzitě v roce 1969 emigroval do USA a začal pracovat v bance Wells Fargo. V roce 1977 publikoval v časopise Journal of Financial Economics příspěvek o dynamice úrokových sazeb**. V podstatě jde o jednofaktorový model výnosové křivky, kde změnu úrokových sazeb determinuje očekávaný pohyb k dlouhodobé rovnováze a náhodný faktor tržního rizika popsaný Wienerovým procesem. Ve své vlasti se Oldřich Vašíček slávy stále nedočkal, ale za hranicemi je to patrně jediný známý český ekonom, který vlastně ani není ekonom ale matematik.
* Kim, E.H., Morse, A., Zingales, L. (2006): What Has Mattered to Economics Since 1970, NBER Working Paper No. 12526.
** Vašíček, O. (1977): An Equilibrium Characterisation of the Term Structure, Journal of Financial Economics 5.