Ceny akcií a pohyb celého trhu jsou přirozeně vděčným zdrojem informací pro ekonomy, investory, finančníky, apod. Protože ale v daném okamžiku reprezentují velmi komplexní situaci za pomocí jednoho čísla, otáčí se k ní i jiné obory (aplikace teorie chaosu, sociologie…). Statistických studií bylo na trhu podniknuto již bezpočet, jejich závěry někdy připomínají rčení, že když jsou data znásilňována dostatečně dlouho, nakonec se přiznají. Snad ale pro běžného investora má význam shrnout základní fakta, která trh ve Spojených státech poskytl za posledních necelých sto let.
Nejdůležitějším poznatkem je to, že trh se stále chová jako vše ostatní – pohybuje se v cyklech, kdy každý cyklus je jiný a přitom podobný těm dřívějším. Dost jiný na to, aby se dal predikovat jeho vývoj a dost podobný na to, aby bylo jasné, že jednou začne a poté skončí.
První graf ukazuje vývoj S&P 500 (vývoj po roce 1985 vizuálně zastiňuje předchozí, .com cyklus na přelomu století si navíc většina vybavuje, či ho přímo zažila):
Na data poměrně bezpečně sedí funkce zobrazená v grafu. Potvrzuje mimo jiné to, že v dlouhém období trh poroste (tj. více či méně pokryje náklad investovaných peněz, detaily o tomto nákladu a očekávání vs. realita nechme nyní stranou). Je ale patrné, že i po několik let se trh od trendu může výrazně odlišit. Právě z tohoto faktu plyne vyšší požadovaná návratnost na akcie ve srovnání s méně rizikovými aktivy. Za zmínku stojí, že pozorovaná velikost této prémie je větší, než by se dalo očekávat a vysvětlení tohoto faktu nebylo doposud dosaženo (tj. trh se sveřepě odmítá chovat podle teorie a tzv. market premium puzzle přetrvává).
Ztráty i zisky v některých letech šly ale do řádu desítek procent. Asi nikdo nechtěl být dlouhý v akciích v roce 1931, kdy trh ztratil 44 % své hodnoty, či v roce 1937 (-35 %). Zatímco se ztráty v těchto letech mohly vedle celkového vývoje ve společnosti a ekonomice přisoudit i poměrně malým znalostem a zkušenostem co se týče hodnoty akcie, problematičností co se týče získávání informací a jejich zpracování, apod., u ztrát v pozdějších letech tomu tak je stále méně. I v roce 1974 se dalo v jednom roce prodělat na indexu 26 %, v roce 2002 22 % a v roce 2001 12 %. Během 77 let trh oslabil 23x. Méně než 10 % (velmi zhruba to, co by asi tak trh měl dlouhodobě vynášet jako reflexe úrovně bezrizikových výnosů a prémie akciového trhu) vynesl 34x.
Rád bych na tomto místě upozornil na nepřesnost při užití výroků typu „trh ztratil na hodnotě“, z trhu byla smazána hodnota velikosti …“. Daleko přesnějším vyjádřením by bylo něco na způsob „trh korigoval svou úroveň“, apod. Ona hodnota, o kterou v mnoha komentářích trh a lidé údajně přišli, na trhu nikdy nebyla, a tudíž ji nebylo možno ztratit. V případě bublin jde spíše o vzájemné nalhávání si, že nějaká hodnota existuje a pokus (vědomý, či nevědomý) vydělat na hlouposti toho druhého (včas mu přehodit horkou bramboru).
I zisky byly v některých letech „pozoruhodné“, ale většinou jen pro ty, kteří se včas nadhodnocených akcií stačili zbavit. Nejvyšší růst byl dosažen v roce 1954, a to 53 %, téměř o 50 % trh rostl i v letech 33 a 35. Během 77 let si trh připsal více než 20 % v 29 případech, více než 10 % ve 43 případech. Co se týče největších ročních zisků v historii trhu, lze pozorovat určitý vzorec, charakterizovaný tím, že tyto přicházejí po oslabení či minimálním růstu a po nich opět nastává korekce či stagnace (graf ukazuje 4 roky před a 4 po daném roce):
 |
Jak bylo uvedeno, každý cyklus je dost jiný na to, aby se dal podle historie předpovídat jeho vývoj, mimo to, že jednou skončí a začne nový. Cyklus, respektive hodnota indexu a ceny akcií nejsou ale ničím jiným než pomyslnou agregací svých částí, jejichž vývoj určuje vývoj tohoto hypotetického agregátu. Ten je v principu prázdný, nemá žádný svůj život sám o sobě. Z toho také plyne omezení, které jeho sledování a predikce bez pohledu na jeho části (ekonomiky, firmy, management v nich …) má. Samozřejmě, že na druhou stranu je tu hrozba paralýzy analýzou, protože vše jde rozdělit na ještě menší části a dostat se tak, z hlediska analýzy, do nekonečného procesu.
Pohled na data z trhu má tak spíše význam z hlediska toho, co se (ale pouze soudě podle minulosti) může všechno stát. Užití historie pro projekce je prostě problematické. To jak na úrovni čisté extrapolace, tak na úrovni toho, že to, co se dělo doposud, dobře indikuje to, co investoři chtěli a co budou chtít dál. Na mysli mám zejména návratnost trhu, respektive tržní prémie (tj. co je jakási férová návratnost na akcie). Změřit návratnost trhu a tuto prémii na datech není složité, i když i zde jsou oříšky. Problém je ale s tím, zda to, co se stalo, investoři skutečně očekávali-požadovali a i kdyby ano, zda toto očekávají i nyní. Více v dalších článcích.