Následuje tisková zpráva ÚOHS:
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) vydal dne 19. prosince 2006 nové prvostupňové rozhodnutí ve správním řízení vedeném se šesti stavebními spořitelnami. ÚOHS těmto společnostem uložil pokutu v souhrnné výši 55 milionů Kč (Hypo – 4,6 mil., Wüstenrot 3,9 mil., Modrá pyramida 9 mil., Stavební spořitelna České spořitelny 11,7 mil., Raiffeisen 5,3 mil. a Českomoravská stavební spořitelna 20,5 mil.).
Svým dosud nepravomocným rozhodnutím Úřad deklaroval, že jeho účastníci tím, že dne 18. prosince 1997 na jednání Pracovního sdružení stavebních spořitelen společně dohodli obsah a strukturu statistických přehledů, které si mezi sebou předávali, uzavřeli zakázanou dohodu o výměně informací. Plnění této dohody mohlo vést k narušení hospodářské soutěže.
Úřad tak již podruhé snížil pokuty uvedeným firmám. Ta původní ze srpna 2004 činila 484 mil. korun. Porušení zákona bylo ale následně překvalifikováno. Zastaveno bylo řízení ve věci možného uzavření a plnění dohody či jednání ve vzájemné shodě při stanovování poplatků za služby poskytované klientům a ve věci možného zneužití společného dominantního postavení zpoplatněním úrokového zvýhodnění a uplatňováním rozdílných podmínek vůči klientům při stanovování poplatků souvisejících s vedením účtů stavebního spoření. Proto byly pokuty sníženy v prosinci 2005 na 201 mil. korun.
Také toto prvostupňové rozhodnutí ale následně předseda ÚOHS Martin Pecina zrušil. Hlavním důvodem byla absence ekonomické analýzy, která by se zabývala existencí protisoutěžního dopadu posuzované dohody o výměně informací.
Úřad proto zadal vypracování znaleckého posudku, který konstatuje, že mohlo k potenciálnímu narušení soutěže dojít. Stavební spořitelny mohly na základě dohody o výměně informací získat jiným způsobem nedostupné informace o své konkurenci a mohlo tak docházet k cenovým změnám, které by jinak nenastaly. Znalecký posudek dále potvrdil názor Úřadu, že nebezpečnost uzavřené dohody spořitelen spočívá v poskytnutí vysoce aktuálních a podrobných informací o postupu vzájemných konkurentů na trhu.
Dohoda však měla pouze potenciální dopad, faktické narušení soutěže nebylo v řízení prokázáno. Jednání spořitelen bylo posouzeno jako ohrožovací delikt a proto byly jednotlivým účastníkům pokuty sníženy. Zohledněn byl i fakt, že se v českém prostředí jedná o jedno z prvních rozhodnutí, které za protisoutěžní prohlašuje dohodu o výměně informací.