Zaznamenal jsem v odborném tisku podiv nad tím, že investoři mohou ponechat stranou zájmu akcie společnosti s cenou, která je pod úrovní zadržených zisků (na 1 akcii). Krátce bych tedy chtěl zopakovat to, co určuje a podle čeho se dá odhadnout hodnota akcie a možná i její férová cena. A naopak, co hodnotu akcie neurčuje a proč.
Bylo by příjemné, kdyby se hodnota akcie (tj. hodnota vnitřní, ekonomická, ne účetní) dala přímo vyčíst z účetních výkazů. Např. u oněch zadržených zisků existuje pokušení si říci, že pokud doposud společnost vydělala např. 100 (a „drží“ je v zadržených ziscích), těch 100 mají akcionáři jistých a tudíž to představuje spodní hranici toho, za kolik by se měla akcie obchodovat. To by ale platilo, pouze pokud by společnost z nějakého důvodu měla v aktivech (tj. v levé straně rozvahy) peníze a jejich ekvivalenty ve velikosti stejné, jako jsou zadržené zisky (v pravé straně rozvahy). Zároveň by je neměla pro budoucí akvizice a hlavně - nesměla by mít žádné závazky, jejichž plnění by do této hotovosti zasáhlo. Pak by oněch 100 představovalo jakési minimum pro férovou cenu akcie.
V praxi ale společnosti zadržené zisky reinvestují – financují jimi pracovní kapitál a fixní aktiva. Hodnota zadržených zisků, stejně jako hodnota dalšího kapitálu firmy (jeho rozdělení na základní kapitál, fondy, zadržené zisky v principu nemá smysl, jde o účetní položky) je pak dána hodnotou těchto časem naakumulovaných aktiv. Ale opět ne hodnotou účetní, ale tím, jaké cash flow budou tato produkovat v budoucnu. Pokud jdeme více do detailu, nelze si například myslet, že zadržené zisky mají účetní hodnotu stejnou jako vnitřní, pokud je návratnost na ně hluboko pod návratností požadovanou. Je-li např. ROE 5% (návratnost na vlastní jmění, tudíž i na zadržené zisky) a CoE 10% (náklad financování vlastním jměním, tedy i zadrženými zisky), jen očekávaný výrazný růst zisků a ROE v budoucnu by ospravedlnil relevanci účetních zadržených zisků pro odhad vnitřní hodnoty. Ale to jsme opět u toho, že ne účetní výkazy, ale pohled do budoucna určuje hodnotu a snad i cenu.
Krátký příklad: Založím si firmu se základním kapitálem 100 a během deseti let mám zadržené zisky a další fondy 100. Udělám IPO, ale během několika měsíců cena jedné a zároveň jediné akcie klesne na 10 (tj. 90 pod zadržené zisky). To přes veškeré účetní zadržené zisky, čistě proto, že v odvětví, ve kterém podnikám, se zvýšila konkurence a prudce klesly ceny a můj podíl na trhu. Účetní hodnota oněch zadržených zisků je stále velká, jejich vnitřní hodnota mizivá, protože financují aktiva s mizivou vnitřní hodnotou.
Jde tedy obecně o známé téma poměru vnitřní hodnoty a hodnoty účetní. Tato hodnota se pohybuje od těch, co jsou znatelně pod 1 (např. výše uvedené), k hodnotám kolem 10. Čím vyšší jsou bariéry vstupu do odvětví, specifické znalosti nutné pro podnikání, silná značka apod., tím tento násobek obvykle roste a naopak (ROE v těchto odvětvích překračuje CoE a není výrazná síla, která by ho snížila). Nejvyšší tak je v kosmetice, biofarmacii, u některých softwarových společností, atd.