(Komentář doplněn)
Počet uchazečů o zaměstnání registrovaných na úřadech práce se v prosinci zvýšil o 15.972 na 448.545 osob. Míra nezaměstnanosti tak stoupla na 7,7 procenta z listopadových 7,28 procenta. Prosinec ovšem bývá zatížen negativní sezónností. Po očištění o sezónní faktory naopak míra nezaměstnanosti podle našich výpočtů klesla z 7,53 na 7,48 procenta a je tak o 1,18 procentního bodu nižší než na konci roku 2005.
Prosinec je měsícem, kdy se ohlédneme za uplynulým rokem. Ve firemní sféře to s sebou přináší hodnocení jednotlivých zaměstnanců, odměny a propouštění. Ve srovnání s listopadem se kvůli tomu počty nově registrovaných nezaměstnaných o několik tisíc osob zvýší. Řada lidí, kteří koncem roku ztratí práci, dorazí na úřad práce až po Silvestru, a proto se patrně dočkáme dalšího zvýšení nezaměstnanosti v lednu.
Prosincová sezónnost souvisí také s útlumem stavebních prací. Letos mohl být ovšem tento faktor poněkud utlumen. Počasí bylo ke stavebním firmám (méně již k lyžařům) milosrdné.
Závany sezónních větrů ale nemohou zakrýt skutečnost, že příznivý trend poklesu nezaměstnanosti trvá. A to bezmála již dva roky. Příčinou číslo jedna je hospodářský růst. Tempo růstu HDP akcelerovalo na šest procent, rozdíl mezi výkonem ekonomiky a dlouhodobým (neinflačním) potenciálem se uzavřel, cyklická složka nezaměstnanosti zmizela. Existuje ale několik indicií, že se v loňském roce zastavilo i zvyšování strukturální nezaměstnanosti.Naznačuje to klička na Bevedrigeově křivce a rozklad nezaměstnanosti, který je v našem modelu vedlejším produktem při počítání mezery výstupu.
Námětem pro „gender studies“ by mohla být data o nezaměstnanosti. Míra nezaměstnanosti se v případě žen snížila za poslední dva roky o 1,6 procentního bodu na současných 9,3 procenta. U mužů ale klesla dokonce o 1,9 procenta a nyní činí 6,4 procenta. Podíl žen na celkovém počtu uchazečů o zaměstnání dosahoval na konci roku 2003 50,2 procenta, v roce 2004 51,0 procent, loni 52 procent a letos v prosinci 53,2 procenta. Nabízí se hypotéza o souvislosti nezaměstnanosti žen a charakteru pracovních míst vznikajících v posledních letech v české ekonomice. Rostoucí podíl průmyslu a klesající podíl služeb v ekonomice dává na trhu práce více šancí mužům.
Průměrný počet nezaměstnaných loni činil 472.000, předloni 513.000. Přesto náklady na dávky v nezaměstnanosti stouply ze 7,11 na 7,36 miliardy korun. Průměrná podpora v nezaměstnanosti se zvýšila o 8,1 procenta. V okamžiku, kdy průměrná mzda roste o dva procentní body pomaleji, je výsledek takové hospodářské politiky nasnadě: další snížení motivace k aktivnímu hledání práce nezaměstnanými.
.