Dnes bude bankovní rada ČNB projednávat „velkou“ situační zprávu s novými odhady HDP a inflace. Vždy v takových okamžicích je možnost přehodnocení měnové politiky o něco větší než v měsících, kdy se projednává normální situační zpráva. Nicméně tentokrát se zdá, že centrální banka nechá své zbraně v zákopech (nebo chcete-li na Příkopech).
Poslední tři měsíce zlobí koruna. Velmi rychle posílila až na historické maximum 27,41 korun za euro. Zpřísnění měnových podmínek, jež tímto způsobila, prakticky vyloučilo možnost zvýšení úrokových sazeb v úvodu letošního roku. A důvodů k přehodnocení očekávaného vývoje úrokových sazeb je více. Inflace se v závěru loňského roku poměrně výrazně odchýlila od prognózy ČNB. Diference v prosinci činila 0,7-0,8 procentního bodu, jak uvádí sama ČNB. Kromě silné koruny pomáhá k nízké inflaci, pokles cen ropy, pokračující deflace v cenách textilu a udržení nízké inflace u cen potravin i přes nízkou úrodu v loňském roce. Zmírnění rizika inflace by mělo přinést také očekávané zpomalení hospodářského růstu. Svého vrcholu dosáhlo tempo růstu HDP v současném hospodářském cyklu ve 4. čtvrtletí 2005. V letošním roce by měla pokračovat postupná decelerace a snižování inverzní mezery výstupu.
Přehodnocení pravděpodobného scénáře měnové politiky v letošním roce již do značné míry reflektuje poslední vývoj sazeb FRA, delších sazeb PRIBOR a kratších sazeb IRS. Nicméně stále ještě existuje prostor ke korekci. Podle našeho odhadu totiž stoupá pravděpodobnost, že se úrokovými sazbami bude hýbat až v druhé polovině roku.