Komentář doplněn
Schodek běžného účtu platební bilance se v prosinci prohloubil na 16,3 miliardy korun z listopadových 11,1 miliardy. Důvodem vysokého deficitu je kombinace pasiva zahraničního obchodu a schodku bilance výnosů, kterou zatěžují reinvestované zisky a dividendy zahraničních investorů. Prosincová data jsou horší očekávání a mohla by mít krátkodobě negativní vliv na kurz koruny.
Obchodní bilance sice vykázala v prosinci schodek 3,2 miliardy korun. Prosincové dění v zahraničním obchodu určuje především nižší počet skutečných pracovních dní, kterých je méně než v říjnu či listopadu vzhledem k vánočním svátkům a častějšímu čerpání dovolených. Nižší počet pracovních dní negativně ovlivňuje objem produkce i vývozu a výsledkem je tradičně horší bilance zahraničního obchodu v závěru roku. Běžnému účtu tentokrát nepomohla ani bilance služeb, která se po deseti měsících opět ponořila do deficitu (-1,5 miliardy korun). Příčinou schodku běžného účtu je ale především bilance výnosů, jejíž pasivum činilo 11,5 miliardy korun. V prosinci se snížil objem dividend vyplácených do zahraničí, vysoký ovšem zůstal objem reinvestovaných zisků.
Finanční účet dosáhl přebytku 17,7 miliardy korun. Ve formě přímých zahraničních investic přitekl do ČR kapitál za 25,1 miliardy korun. Bilance portfoliových investic vykázala přebytek 10,1 miliardy korun, a to především díky zájmu zahraničních investorů o české státní dluhopisy i akciové tituly na pražské burze.
Za celý loňský rok činil podle předběžných dat schodek běžného účtu platební bilance 151 miliard korun (4,7 procenta HDP). V roce 2005 činil 63 miliard korun (2,1 procenta HDP). Po loňském výsledku platební bilance se vnější nerovnováha českého hospodářství patrně opět stane jedním ze sledovaných parametrů ekonomiky. Zvláště je-li doprovázena schodkem veřejných rozpočtů podobného rozsahu. Loňský rok byl rokem placení za předchozí příliv přímých zahraničních investic a vyplacením některých mimořádných dividend. Ostatní parametry sledované při posuzování vnější nerovnováhy (zahraniční zadluženost a její skladby, obchodní bilance, výše devizových rezerv) dosahují příznivých hodnot. Prozatím jediným negativním projevem opětovného zvýšení schodku běžného účtu by mohla být zvýšená citlivost kurzu koruny na průběžně zveřejňovaná data o zahraničním obchodu a platební bilanci.
V letošním roce očekáváme mírné snížení schodku běžného účtu na zhruba 140 miliard korun, tj. 4,1 procenta HDP, a to díky dalšímu zvýšení přebytku zahraničního obchodu.