Vídeň 22. února (zpravodaj ČTK) - Země střední a východní Evropy si v příštích letech zachovají výrazný hospodářský růst, který nově potáhne převážně sílící soukromá spotřeba. Vyplývá to z prognózy makroekonomického vývoje nových členských zemí Evropské unie, kterou dnes zveřejnil Vídeňský institut pro mezinárodní ekonomická srovnávání (WIIW). Česká ekonomika může v následujících dvou letech očekávat pětiprocentní růst HDP, potýkat se však bude s rizikem nezdravého vývoje veřejných financí, řekl dnes ČTK analytik institutu Petr Havlík.
Z nejnovějšího hospodářského výhledu na tento a příští rok vyplývá, že téměř všechny nové členské země EU, kromě Maďarska, si udrží solidní tempa hospodářského růstu. Hrubý domácí produkt České republiky by měl být letos i příští rok pětiprocentní. Ještě lépe si prý povede Slovensko, které by se mělo v obou letech těšit sedmiprocentnímu růstu, více než osmiprocentní dynamiku pak vídeňští prognostici věští Estonsku a Lotyšsku.
V těchto státech poroste především spotřeba domácností, vysoký zůstane i příliv investic, růst zaměstnanosti a mezd. Ani mírný pokles růstu starých 15 zemí EU by neměl ovlivnit růst HDP, objem vývozu a růst jednotkových mzdových nákladů v nových členských státech, soudí vídeňský institut.
Mezi společné problémy takřka všech nováčků řadí WIIW latentní nedostatek vysoce kvalifikovaných pracovních sil, v Bulharsku a Rumunsku pak navíc prudký nárůst úvěrů a deficit bilance služeb. Přesto však většina těchto zemí v posledních letech zaznamenala zvyšování celkové zaměstnanosti.
V České republice, Polsku a Maďarsku patří nadále mezi hlavní problémy politická nestabilita, tvrdí WIIW. "V České republice z toho vyplývá neřešení napjaté situace ve veřejných financích, penzijní reformy a reformy školství," řekl ČTK Havlík. Hlavním riziko pro hospodářský růst v Česku však spatřuje v nedostatku kvalifikovaných pracovních sil. Přesto by si měla země hospodářský růst udržet a spolu se Slovinskem by při optimistickém scénáři mohla v roce 2015 dosáhnout průměru EU v HDP na obyvatele, věští Havlík.
Ještě vyššímu růstu nových ekonomik v EU však bude bránit zvyšující se objem dovozů, jenž souvisí také s posilováním kurzů měn těchto zemí vůči euru. Problém by to mohlo představovat hlavně u dvou nejčerstvějších nováčků v EU - Rumunsku a Bulharsku. "Obě země silně expandují, ovšem jejich růst je založen z velké části na rostoucí soukromé poptávce financované dluhy a saturované převážně dovozy," upozornil jeden ze spoluautorů nejnovější prognózy WIIW Vladimir Gligorov.
Zřetelný pokles významu obchodní bilance na tvorbě HDP je podle analýzy zřetelný i v Česku. Zatímco v roce 2005 rostl objem českého exportu o pět procent rychleji než dovozy, ve třetím čtvrtletí loňského roku už to bylo pouhé jedno procento, upozorňuje zpráva. Zároveň ale oceňuje pokračující dvouciferné růsty exportu a rostoucí produktivitu práce. "Taková rychlost růstu exportu je znamením pokročilých strukturálních změn v exportním sektoru při pokračujícím růstu podílu středně a vysoce technologicky náročného zboží," konstatuje WIIW.