V článku
Když se na akciích dalo vydělat jsem upozorňoval na vývoj ohledně fundamentální analýzy firem a následně na postupný pokles možnosti „najíst se zadarmo“. Zdůrazňuji, že to neznamená, že akcie nebudou nadále vynášet – jejich výnos se ale více přibližuje požadované míře návratnosti (založené na riziku) – dodatečný výnos je stále těžší objevit. Připomínám také, že zřejmě nejvýznamnějším badatelským počinem v oblasti investování bylo vedle teorie portfolia dílo nazvané Security Analysis, které v roce 1934 napsal Benjamin Graham a David Dodd. Přestože i poté se pohled na valuaci společností dále utvářel, od počátku toto dílo upozorňovalo na to hlavní – pouze důkladná analýza firmy, jejích výsledků a výhledu do budoucna ukazuje na atraktivní investiční příležitosti. Nejsou to tedy ani bombastické titulky v novinách ani rádoby zasvěcená šeptanda mezi investory a módní trendy na trhu. Postupná implementace Grahamových metod na trhu pak vedla během několika desítek let k eliminaci těch největších disproporcí mezi cenou a pomyslnou hodnotou aktiv. V roce 1976 tak sám Graham dokonce v jednom projevu řekl, že již nepodporuje důkladnou analýzu firem, protože tato již nepřináší dostatečnou odměnu.
Na možnost nalezení nadměrných zisků lze vedle pohledu na vývoj nástrojů hledání (tj. fundamentální analýzy) podívat i geograficky a odvětvově – tj. kde a kdy byly tyto nástroje uplatňovány. Podíváme–li se na akciové trhy globálně, je dlouhodobě patrný následující vývoj:
- trh ve Spojených státech postupně získal výraznou dominanci;
- došlo ke konsolidaci trhů v rámci jednotlivých zemí či regionů;
- došlo k výraznému odvětvovému posunu.
Růst významu trhu ve Spojených státech je příběhem růstu významu jejich celé ekonomiky. Tj. zejména příběhem ochoty riskovat a podnikat, dostupnosti přírodních zdrojů, možnosti uplatnit výrazné úspory z rozsahu, atd. Roli sehrálo i to, že Spojené státy byly vzdálenější velkým světovým konfliktům a i z tohoto důvodu jim trvalo kratší dobu se z nich vzpamatovat. Některé společnosti pak dokonce z válek přímo profitovaly – v té době šlo zejména o strojírenské podniky. Oproti tomu se odhaduje, že japonský trh po druhé světové válce ztratil více než 90 % své hodnoty. Toto mimo jiné naznačuje, že trh ve Spojených státech, z kterého se i díky dlouhým časovým řadám dat dělá většina studií, může být výrazně nestandardní a zavádějící. Nebo naopak – může být nejvhodnější pro popis období bez válek a výrazných negativních zlomů, které nás snad dále čeká.
Trh USA v roce 1900 představoval cca 25 % světové kapitalizace, po sto letech to bylo téměř 50 %. Postupná redukce investičních příležitostí (nad požadovanou míru návratnosti – viz výše) na něm tak znamená, že se toto stalo na polovině světové tržní kapitalizace. A co se týče zbytku světa, i na něm se zejména díky rostoucí fyzické a informační propojenosti světa povětšinou zmenšují abnormální zisky. Upozorňuji, že abnormálním ziskem ale není 20% návratnost p.a. na rizikovém trhu např. v některých z jihoamerických zemí – tato nemusí ani pokrývat veškerá rizika s touto investicí spojená.
Pro zajímavost – odhaduje se, že ruský trh v roce 1900 zabíral více než 10 % světové kapitalizace, sto let poté je jeho velikost zaokrouhlovací chybou. Podobný byl osud trhu v Indii. Naopak Švýcarsko, Austrálie a Kanada se dostaly nahoru a stejně tak zmiňované Japonsko (které ale mělo již v roce 1900 cca 4% podíl).
Co se týče sektorů, rozdíl je ještě větší než u geografického pohledu. Na počátku minulého století se investovalo v naprosté většině případů do železnic, které představovaly ve Spojených státech téměř dvě třetiny kapitalizace. Zbytek byl rozložen mezi banky, veřejné služby, hutnictví a s ním spojené obory, telegraf – telefon a tabákové firmy. Železnice se ale za sto let z trhu úplně vytratily, podíl ostatních většinou (výjimkou je zejména finanční sektor) výrazně poklesl. I celosvětově se trh výrazně odvětvově diverzifikoval, nejsou na něm dominující odvětví, mezi ta největší patří telekomunikace, farmaceutický průmysl a informační technologie. Dnešní investor, pokud chce pečlivě zvažovat kam dá své peníze, tak musí znát nejen více z techniky ohodnocení akcií, ale musí mít přehled o více odvětvích, jejich podnikatelských modelech, hrozbách a příležitostech, atd.