Brusel 8. března (zpravodajové ČTK) - Jaderná energie nepatří podle německé kancléřky Angely Merkelové mezi obnovitelné zdroje. Řekla to novinářům před začátkem dnešního summitu EU. Podle ní energie z "jádra" a další klasické zdroje energie již dosáhly maxima své efektivity, zatímco u obnovitelných zdrojů tomu tak není. O zařazení jaderné energie mezi obnovitelné zdroje však na dnešním jednání budou usilovat Češi, Slováci a možná i Poláci.
Jejich představitelé argumentují, že bez jaderné energie nejsou schopni splnit cíl 20 procent obnovitelné energie na celkové energetické produkci do roku 2020 v celé EU, o který usiluje Evropská komise a o němž dnes budou jednat členské státy. Merkelová, jejíž země Evropské unii momentálně předsedá, však trvá na tom, že řešení je možné a existuje. Na otázku, jak mohou státy jako Česko nebo Polsko celou situaci řešit, odpověděla, že například takzvanou biomasou. Německo se navíc podle německé kancléřky potýká se stejnými problémy jako státy střední a východní Evropy.
O tom, že podíl obnovitelných zdrojů na celkové produkci energie lze významně zvednout pomocí biomasy, mluví například i Slovensko. Jeho zástupci však upozorňují, že i tak by dvacetiprocentní podíl nebyli schopni splnit a přiblížili by se do roku 2020 asi 12 procentům. V současnosti se na Slovensku podíl obnovitelných zdrojů pohybuje kolem tři nebo čtyř procent. Aby se významně podíl zvýšil, bylo by údajně třeba postavit desítky elektráren na biomasu.
Na rozdíl od podílu obnovitelných zdrojů na celkové energetické produkci panuje shoda v otázce biopaliv v dopravě, jejichž podíl by se měl zvýšit na deset procent. Státy se zřejmě dohodnou i na snížení emisí kysličníku uhličitého o 20 procent ve srovnání s rokem 1990, ale Německo jako předsedající země EU chce, aby se tento cíl zvýšil na 30 procent. Většina států není proti, pokud se k úsilí připojí i další globální znečišťovatelé jako USA, Indie a Čína.
Merkelová chce ovšem dosáhnout co nejvyšších závazků, aby s nimi mohla operovat na červnovém summitu skupiny G8, které Německo letos také předsedá. Čím ambicióznější cíle summit navrhne, tím snadněji může prezidentům zemí G8 říci, že Evropa udělala důležitý krok a nyní musí ostatní následovat.
Členem skupiny G8 jsou i Spojené státy, které vypouštějí nejvíc emisí skleníkových plynů. Kromě toho se zástupci G8 sejdou i s prezidenty Brazílie, Číny a Indie, jejichž emise rostou stále rychleji.
Závazné cíle prosazují skandinávské země, Rakousko a Británie. Proti je 14 zemí, včetně České republiky. Premiér Mirek Topolánek v rozhovoru, který dnes otiskl list Financial Times, označil závazné cíle za nesmyslné. "Od dob komunismu, kdy nám dávali pětileté plány, jsme již vyrostli," řekl. "K takové situaci se nechceme vracet."
EU vypouští do atmosféry 14 procent světových emisí skleníkových plynů, Spojené státy 25 procent. Evropská unie chce také použít dnes dohodnutých cílů při vyjednávání o mezinárodní dohodě, která by po roce 2012 nahradila kjótský protokol.