Komentář doplněn
Hrubý domácí produkt se ve 4. čtvrtletí loňského roku meziročně zvýšil o 5,8 procenta. Z pohledu poptávky k tomu přispěly spotřeba domácností, investiční aktivita a tvorba zásob. Podle očekávání přispěl k růstu HDP negativně reálný vývoj zahraničního obchodu. Pohled na příspěvek jednotlivých odvětví ukazuje, že nejvýrazněji se na růstu HDP podílel zpracovatelský průmysl a obchod. Za celý loňský rok se HDP zvýšil o 6,1 procenta, tedy stejně jako v roce 2005.
Nejvýznamnější impuls k růstu HDP z pohledu poptávky přinesly útraty domácností. Jejich spotřební výdaje ve 4. čtvrtletí stouply o 5,4 procenta, tedy nejvíce za poslední tři roky. Napomohl tomu svižný růst mezd, pokles inflace a nízké úrokové sazby. Údaje o stavební výrobě a dovozu zboží investičního charakteru předznamenala výrazné zvýšení hrubé tvorby fixního kapitálu. To v závěru roku činilo 7,6 procenta. Díky hrubé tvorbě fixního kapitálu dochází ke zvyšování produkčního potenciálu české ekonomiky. Ten podle našich výpočtů nyní roste pětiprocentním tempem. Ze dvou třetin se nyní na růstu potenciálu podílí zvyšování produktivity výrobních faktorů, z jedné čtvrtiny zvyšování objemu výrobního kapitálu a zbytek připadá na zvýšení zaměstnanosti. Negativně přispěl k růstu HDP v závěru roku čistý export. Zatímco vývoz zboží a služeb se reálně zvýšil o 17,4 procenta, dovoz vzrostl o 18,1 procenta. Jde o daň rychlého růstu domácí poptávky a zvýšení závislosti exportní produkce na dovozu surovin a polotovarů.
Z celý rok 2006 se hrubý domácí produkt reálně zvýšil o 6,1 procenta a udržel si tak dynamiku z roku předchozího. V běžných cenách se celoroční hodnota hrubého domácího produktu poprvé přehoupla přes laťku 3 bilionů korun. Ze čtyřiceti procent se na zvýšení HDP podílel růst spotřebních výdajů, z jedné třetiny investice. Vliv zahraničního obchodu byl prakticky minimální.
Z pohledu tvorby obstaral dvě třetiny růstu HDP zpracovatelský průmysl. Podíl průmyslu v české ekonomice se tak loni zvýšil na 35 procent, zatímco podíl ostatních odvětví klesla. Vyspělé ekonomiky podobného typu jako ČR se obvykle pohybují na trase od průmyslu ke službám. Retrográdní pohyb struktury české ekonomiky lez ovšem považovat za dočasný, neboť jde především o důsledek systému investičních pobídek, který byl v první fázi zaměřen pouze na průmyslová odvětví. Koncentrace české ekonomiky se loni opět mírně zvýšila, měřeno Herfindahlovým indexem spočítaným na datech o zdrojích tvorby HDP.
Ke zvýšení výkonu ekonomiky přispěl nárůst zaměstnanosti o 1,6 procenta. Loni v české ekonomice pracovalo téměř o 80.000 více osob než v roce 2005. Produktivita práce (HDP/zaměstnanost) stoupla o 4,4 a jednotkové mzdové náklady klesly o 0,5 procenta. Tyto statistiky ukazují na přiměřenost růstu mezd v loňském roce. Zatímco zaměstnanost vzrostla o 1,6 procenta, celkový počet odpracovaných hodin se zvýšil o 3,3 procenta a produktivita počítaná jako podíl produkce a odpracovaných hodin stoupla o 2,6 procenta. K růstu české ekonomiky tedy loni přispěla i skutečnost, že jsme byli pilnější a pracovali déle. V průměru každý zaměstnanec loni pracoval denně o 10 minut déle než v roce 2005.
Při téměř šestiprocentním růstu ekonomiky v závěru loňského roku se (inverzní) mezera výstupu (rozdíl mezi aktuálním a neinflačním potenciálem výkonu ekonomiky) opět mírně rozšířila. Prozatím ovšem generuje minimální tlak na zvyšování cenové hladiny.
Tempo růstu české ekonomiky patřilo v loňském roce k jednomu z nejvyšších v Evropě. Rychleji rostly jen pobaltské ekonomiky a Slovensko. Srovnatelnou dynamiku vykázaly Polsko a Irsko. Díky již druhému roku vysokého hospodářského růstu by se měla ČR posunout na 76 procent průměru EU-25, co se týče HDP na osobu po přepočtu paritou kupní síly. V roce 2005 se pohybovala na 73,7 procenta průměru EU-25.