Komentář doplněn
Index produkčních cen v průmyslu se v únoru zvýšil o 0,5 procenta. Meziroční inflace zde dosáhla 3,2 procenta po lednových 2,8 procenta. Inflace v průmyslu a zemědělství představuje varování. Vyšší inflační čísla nejsou jen výsledkem vnějších faktorů jako jsou ceny ropy či kovů, ale na vzestupu jsou ceny i ve většině ostatních odvětví. Načasování změny úrokových sazeb bude ještě oříškem, který se po dnešních datech a informaci o HDP za 4. čtvrtletí bude řešit patrně intenzivněji.
Indexem cen průmyslových výrobců v únoru zahýbaly především vyšší ceny produkce hutí a potravinářských výrobků. V případě kovů, jejichž ceny v únoru stouply o 1,0 procento, jde o reakci na výrazný růst cen kovů a kovových výrobků na burzách ve světě. Prakticky v případě všech kovů se růst cen za poslední rok počítá v desítkách procent. V ČR se inflace v cenách hutní produkce prozatím vyšplhala na 7,9 procenta. Ceny potravinářských výrobků již druhý měsíc rychle stoupaly vzhůru. V únoru se zvýšily o 0,6 procenta. Příčinou je již půl roku trvající trend vzestupu cen zemědělské produkce (zde meziroční inflace již dosáhla 13,0 procent). Vliv nepříliš povedeného loňského léta a nižší sklizně se začíná projevovat.
Nicméně zvýšení inflace v produkčních cenách není jen výsledkem vrtochů počasí či komoditních burz ve světě. Akceleraci inflace lze sledovat i v cenových indexech nezahrnujících potravinářské výrobky, energie a kovy. Tato indikace potenciálních zdrojů inflace ve spotřebitelských cenách společně s rychlejším než očekávaným růstem ekonomiky v závěru loňského roku, může přiblížit okamžik utažení měnové politiky v ČR.
Na konci letošního roku očekáváme, že inflace v průmyslových produkčních cenách dosáhne 3,6 procenta, tedy o jeden procentní bod více než na konci roku 2006.