Řada evropských vlád by mohla snížit své výdaje o čtvrtinu nebo více a přesto poskytovat vysoce kvalitní veřejné služby, řekl v pátek člen bankovní rady ECB Jürgen Stark. "Evropské vlády si musí vybrat, jestli se chtějí stát ekonomickými dinosaury nebo savci zítřka," řekl ve svém projevu v Berlíně. Stark se tak odvážil k dosud nejodvážnějšímu útoku ECB na fiskální politiku členů
eurozóny.
Stark přiznal, že když budou centrální banky napadat vládní výdajové plány, riskují obvinění ze zasahování do politiky. Efektivita veřejného sektoru států
eurozóny je ale podle něj důležitá pro
ekonomický růst, zatímco jejich daně a vládní zadlužení pro fungování celé Evropské měnové unie.
Vládní výdaje v rozsahu 30 % až 35 % HDP by podle Starka byly slučitelné s rozumně nízkým zdaněním, které
eurozóně umožní zůstat konkurenceschopnou ve světovém měřítku a zároveň zajistí dosažení "klíčových sociálních a ekonomických cílů" i s dostatečnou rezervou pro nová témata, jako například klimatické změny. "Často je možné dosáhnout více, nebo alespoň totéž s menšími náklady," řekl Stark. Jeho výroky vychází ze sledování zemí s dobrou výkonností v oblasti poskytování veřejných služeb. Kupříkladu Japonsko bylo v oblasti vzdělávání nejlepší a přitom patřilo mezi země, které vydávají nejméně. Úspěšné jsou ve školství také Nizozemí a Velká Británie, přestože na něj vydávají jen kolem 5 % HDP, narozdíl od 7-8 % v jiných zemích.
Vládní výdaje v
eurozóně měly v průběhu minulého století tendenci růst a v roce 2005 přesáhly 47 % HDP, ale s velkými rozdíly mezi jednotlivými zeměmi. Zatímco ve Francii či Belgii se vládní výdaje vyšplhaly na více než 50 % HDP, v Irsku činily jen 34 %.
(Zdroj: Financial Times)