Opět méně než tři procenta hrubého domácího
produktu činil schodek veřejných rozpočtů, uvádí notifikace fiskálních statistik vypracovaná Českým statistickým úřadem a posílaná Evropské komisi. Schodek loni klesl na 2,9 procenta HDP z 3,5 procenta v roce 2005. Opět pod tři procenta?? Ano. Původně bylo loni v dubnu oznámeno, že v roce 2005 činil schodek 2,6 procenta HDP, podzimní revize jej ovšem zvýšila na 3,6 procenta a aktuální data uvádí 3,5 procenta HDP.
Pravdou je, že jen z těchto čísel mnoho o skutečném stavu veřejných financí v ČR nevyčteme. Vešli jsme se těsně pod tříprocentní limit maastrichtských kritérií, ale při šestiprocentním růstu ekonomiky to zas až takový zázrak není. Primární saldo veřejných rozpočtů bez mimořádných výdajů a příjmů loni stouplo na 2,8 procenta HDP podle našich výpočtů, resp. 2,5 procenta HDP podle výpočtu ministerstva financí. V roce 2005 přitom činilo pouze 0,8 procenta HDP. Toto je klíčová informace o vývoji veřejných informací v loňském roce.
Veřejný dluh na konci loňského roku dosahoval 30,4 procenta HDP a stále zůstává poměrně nízký ve srovnání s většinou zemí Evropské unie. Pokud ovšem nedojde ke snížení rozpočtových schodků bude v budoucnosti dluh dále stoupat. Jednoduché dluhové počty ukazují, že při primárním saldu 2,5 procenta HDP bude celkové saldo veřejných rozpočtů směřovat k 5,3 procenta HDP a dluh konvergovat k hranici 80 procent HDP.
Abychom v případě veřejného dluhu nepřekročili hranici 60 procent HDP, může rozpočtový schodek činit maximálně 4,0 procenta HDP, čemuž odpovídá primární saldo 1,9 procenta HDP. A do třetice, budeme-li chtít stabilizovat dluh na 30 procentech HDP, nesmí rozpočtové schodky překračovat 2,0 procenta HDP a primární saldo 0,95 procenta HDP. V tomto případě by bylo nutné snížit schodek veřejných rozpočtů zhruba o 60 miliard korun.