Brusel/Praha 2. dubna (zpravodajka ČTK) - Nejzásadnější reformy, které buď už běží, nebo se budou muset co nejdříve nastartovat ve většině zemí Evropské unie, tak či onak souvisejí s úbytkem obyvatelstva v Evropě a s výrazným stárnutím populace. Kvůli nepříznivým demografickým trendům by se tedy změny měly v budoucnu dotknout především penzijních systémů, zdravotnické péče a jejího financování, ale také trhu práce nebo školství.
V každé zemi je však specifická situace, a tak nelze říci, které reformy obecně jsou nejdůležitější či nejnaléhavější v Evropě jako takové. "Každá země je jiná. Samozřejmě, že tady je problém se zdravotní péčí i s penzijními systémy. Na otázku, které reformy jsou nejvíce potřeba obecně, se ale nedá odpovědět," uvedl například Daniel Glos, ředitel Střediska pro výzkum evropské politiky (CEPS).
V roce 2050 má podle odhadů v Evropě žít asi o deset milionů lidí méně než nyní, třetinu z nich budou tvořit lidé v neproduktivním věku.
Také čeští politici se shodují na nutnosti důchodové reformy. Přípravy ale loni zbrzdily parlamentní volby a poté vleklá povolební vyjednávání o sestavení vlády. Podle odborníků český penzijní systém změny potřebuje. Experti navrhují mimo jiné posunutí důchodového věku na 65 let. Koaliční kabinet dnes projedná balík daňových a sociálních reforem, které mají zastavit zadlužování země, změny důchodového systému přijdou na řadu později.
Problémy se stárnutím populace, jejichž řešení mělo Evropě pomoci ke zvýšení konkurenceschopnosti a k tomu, aby dokázala ekonomicky dostihnout a udržet krok se Spojenými státy, politici EU poprvé jednoznačně definovali už v takzvané Lisabonské strategii z roku 2000. Jedním z jejích základních stavebních kamenů byla snaha o zvýšení zaměstnanosti, podle původních předpokladů až na 70 procent do roku 2010, ale také více investic do vědy a výzkumu a zvýšení pružnosti pracovních trhů.
Právě vyšší zaměstnanost je jednou z cest, jak zmírnit dopady stárnutí obyvatelstva na stabilitu penzijních systémů a veřejných financí.
EU se však zatím nedaří lisabonské cíle naplňovat, zaměstnanost za pět let do roku 2005 stoupla pouze o 1,4 procentního bodu na 63,8 procenta. V roce 2005 navíc stále pracovalo jen 56,3 procenta žen a 42,5 procenta lidí nad 55 let.
Sama unie ve výročních zprávách přiznává, že se zatím nedaří například zlepšit přenositelnost důchodů v rámci EU, čímž se usnadňuje mobilita pracovníků na vnitřním trhu. Trvají také potíže při zaměstnávání určitých skupin obyvatel, například velmi mladých lidí a lidí nad 50 let. Nedostupnost finančně přijatelné péče o děti podle EK na pracovním trhu i nadále diskriminuje ženy s dětmi.
Zatímco v roce 2005 žilo ve 25 členských státech EU 458,5 milionu obyvatel, v roce 2050 to má podle odhadů být téměř o deset milionů obyvatel méně, konkrétně 449,8 milionu lidí.
Evropská populace bude navíc v následujících letech výrazně stárnout. V roce 2000 bylo v EU lidí starších 65 let 15,7 procenta, v polovině 21. století by to mohlo být až dvakrát tolik - kolem 30 procent. V některých zemích - například Španělsku, Řecku nebo Itálii - by to dokonce mohlo být i výrazně nad 30 procent.
Následkem stárnutí populace se bude výrazně snižovat podíl lidí v
produktivním věku, kteří svými výdělky přispívají do penzijních systémů, z nichž se vyplácejí důchody. Zatímco v roce 2005 na každého důchodce připadali tři pracující, v roce 2050 už to budou méně než dva lidé v
produktivním věku na každého člověka nad 65 let.