Praha 5. dubna (ČTK) - Sněmovna by měla vládní návrh reformy začít projednávat v červnu a schvalovat by ho mohla na mimořádné schůzi během letních prázdnin.
ČTK to dnes řekl mluvčí ministerstva financí Ondřej Jakob. Vláda chce, aby reformní změny platily od 1. ledna 2008.
Kabinet je hodlá poslat do parlamentu jako jeden balík zákonů. V závěrečném hlasování by tak poslanci rozhodovali nejen o reformě, ale vlastně i o vládě, protože ta s ní spojuje svůj osud. Reforma bude mít rozhodující vliv i na podobu státního rozpočtu na rok 2008, protože od ní se odvine to, s jakými příjmy a výdaji může státní pokladna příští rok počítat.
Kabinet nemá ve dvousetčlenné dolní komoře spolehlivou většinu, ODS, KDU-ČSL a zelení mají dohromady jen 100 poslanců. I v táboře koaličních zákonodárců se navíc objevují kritici reformy. Pokud chce vláda pomýšlet na úspěch, bude je muset přesvědčit. Kromě toho bude ale zřejmě opět potřebovat i hlasy Miloše Melčáka a Michala Pohanky, dvou bývalých členů ČSSD, kteří již dříve umožnili vládě získat důvěru. Vicepremiér a šéf lidovců Jiří Čunek dnes v Radiožurnálu potvrdil, že kabinet na ně bude muset spoléhat. "Bohužel, určitě ano," uvedl.
Melčák s Pohankou se ale zatím nerozhodli a hovořit s nimi chtějí i socialisté. Ti by je naopak rádi získali na stranu opozice, která plán reformy odmítá.
Ještě předtím, než se reformou začne zabývat parlament, schválí vláda její paragrafované znění, kdy dosavadní koncept dostane podobu novel konkrétních zákonů. Kabinet to udělá nejpozději v květnu, uvedl dnes Jakob. Reforma podstupuje zkrácené připomínkové řízení.
První kolo sněmovní debaty, takzvané první čtení, ji čeká asi na červnové schůzi. Poslanci by v této fázi měli vést obecnou diskusi a v jejím závěru rozhodnout o tom, jestli vládní předlohu postoupí k projednání parlamentním výborům, nebo ji zamítnou, případně vrátí k dopracování.
Pokud reforma první čtení "přežije", budou mít výbory na její posouzení 60 dnů. Tuto lhůtu lze ale zkrátit, nebo naopak prodloužit, záleží na sněmovně.
Ve výborech by měli poslanci debatovat o podrobnostech reformy a přednášet k vládnímu plánu návrhy změn. Premiér Mirek Topolánek (ODS) sice na zákonodárce apeluje, aby reformní balík "nerozebrali" desítkami dílčích úprav, poslancům ale v předkládání pozměňovacích návrhů bránit nemůže. Přinejmenším opozice této možnosti jistě využije.
Poté, co výbory svou práci ukončí, vrátí se reforma na pořad schůze sněmovny. Jednotlivé výbory přitom dolní komoře doporučí, zda reformu zamítnout, či schválit, případně navrhnou, jaké změny do ní zapracovat. Na schůzi sněmovny pak následuje druhé čtení, v němž mohou z pléna zaznít desítky i stovky dalších pozměňovacích návrhů nad rámec toho, co už navrhly výbory.
Obvykle několik dnů po této fázi přichází sněmovní finále - třetí čtení. V něm by měli poslanci hlasovat nejprve o jednotlivých navržených změnách a nakonec o reformě jako celku.
Když ji schválí, zamíří reformní balík do Senátu, který ho může vrátit sněmovně k novému hlasování. Lze ale předpokládat, že pokud koaliční kabinet reformu "protlačí" sněmovnou, horní komora ji také schválí. V Senátu mají totiž vládní strany na rozdíl od sněmovny pohodlnou většinu.
Pokud i horní komora návrh reforem podpoří, posoudí ho ještě prezident. Rovněž hlava státu by mohla reformu vrátit poslancům k novému hlasování. Jestliže ji ale Václav Klaus podepíše, může vyjít ve Sbírce zákonů.