Berlín 13. dubna (ČTK) - Německé rozpočtové příjmy z daní v posledních měsících díky expandující ekonomice prudce rostou. To vede tisk a některé politiky k výzvám ke snížení daňové zátěže obyvatelstva. Němci se od počátku roku musejí vyrovnávat s největším zvýšením daně z přidané hodnoty v poválečné historii.
Daňové příjmy na spolkové i zemské úrovni vzrostly v březnu meziročně o 16,4 procenta, vyplývá z dnešních údajů ministerstva financí. V lednu tyto příjmy rostly o 12,8 procenta a v únoru o 16,7 procenta. O růst se zasloužilo zejména zvýšení DPH o tři procentní body na 19 procent, jímž se vláda snaží stlačit rozpočtový deficit.
Spolková země Bádensko-Württembersko tento týden uvedla, že její daňové příjmy vzrostly v březnu o plných 21,8 procenta. Kromě zvýšené DPH k tomu dopomohly příjmy z firemních daní, tažené rostoucí ekonomikou, a oživení trhu práce posílilo i příliv daní z příjmů fyzických osob.
Vláda sice plánuje výraznější snížení daňového zatížení firem, občanům však zatím nijak ulevit nehodlá. "Daňové šílenství", nazval to v dnešním palcovém titulku "hlas lidu", nejčtenější německý deník Bild nad fotomontáží, která ukazuje, jak kancléřka Angela Merkelová, ministr práce a sociálních věcí Franz Müntefering a ministr financí Peer Steinbrück plavou v penězích.
Bild v úvodníku vyzval ke snížení daní, které by zvýšilo kupní sílu lidí, zrychlilo růst a v konečném důsledku vedlo k růstu daňových příjmů. O víkendu se pro daňové škrty, které by prospěly obyčejným lidem, vyslovil ministr hospodářství Michael Glos. Ministerstvo financí však na to reagovalo suchým sdělením, že vláda již žádné další snížení daní v tomto volebním období neplánuje.
Loni rostla největší evropská ekonomika tempem 2,7 procenta, nejrychleji od roku 2000. Počátkem tohoto roku ji sice dočasně ztlumilo zvýšení DPH, většina ekonomů však v celém roce předpokládá oživení.
S návrhem snížení daní získal Glos podporu u Německé obchodní a
průmyslové komory (DIHK), narazil však u odborů. Také předseda vládní rady hospodářských poradců řekl, že Německo by se mělo zaměřovat na vylepšení stavu veřejných financí.
Schodek federálního rozpočtu letos díky růstu DPH prudce klesne pod dvě procenta HDP z loňských 3,3 procenta; poprvé od roku 2001 tak splní požadavek Paktu stability a růstu Evropské unie, který za maximální hranici schodku určuje tři procenta HDP. Berlín však chce ještě začít stlačovat celkový státní dluh, který loni činil 67,9 procenta a byl nad 60procentní doporučenou hranicí EU. Ministerstvo financí čeká v letošním roce pokles dluhu na 66,7 procenta.
Německá vláda letos schválila plán výrazného snížení daňového zatížení firem. Daň z firemních zisků by se od příštího roku měla snížit zhruba na 30 procent z dosavadních 39 procent. Obyčejným Němcům však daňové změny velké koalice, která je u moci od podzimu 2005, zatím přinesly jen zvýšené náklady.