Washington 16. dubna (zpravodaj
ČTK) - Mezinárodní
měnový fond hodlá studovat připravovanou reformu veřejných financí v České republice, řekl
ČTK ve Washingtonu viceguvernér České národní banky Luděk Niedermayer. "Nepochybně při příští návštěvě MMF toto bude klíčové téma," uvedl.
"Pro ekonomy, kteří sledují vývoj v ČR, jsou nejvíce citlivou oblastí veřejné finance, protože vývoj v minulých letech, zejména změny fiskální politiky před volbami, byly označeny za velký rizikový faktor, který zvýší deficity," uvedl Niedermayer, jenž se v závěru týdne zúčastnil ve Washingtonu jarního zasedání MMF. Dodal ovšem, že pro ekonomy je zatím těžké situaci hodnotit, protože představa reformy veřejných financí sice existuje, ale není schválená.
Odborníky MMF zajímají fiskální plány, protože situace státního rozpočtu je nejkřehčím bodem českého ekonomického vývoje, řekl. "Zájem není jen o fiskální politiku, ale i o změny ve zdravotním systému. Určité znepokojení může vzbudit, že pokrok zatím není v penzijní reformě, která je střednědobě zcela klíčová," uvedl.
Příprava a realizace fiskální reformy je podle Niedermayera podmínkou pro zahájení diskuse o přijetí
eura. V tom se situace v Česku trochu liší od řady dalších evropských zemí, jimž MMF nedávno ve své studii navrhl za užitečné přistoupit k jednotné evropské měně.
Hodnocení českého ekonomického vývoje, zejména na pozadí toho, že některé země v regionu vypadají nestabilně, je ale velmi příznivé, prohlásil Niedermayer. "Už v posledních dvou, třech letech je konstatováno, že česká ekonomika vykazuje takové výsledky, které se od ní dlouho očekávaly," připomněl.
Za hlavní příležitost pro české hospodářství označil zrychlující se
ekonomický růst Evropy. "Vidíme to už na příznivém vývoji naší ekonomiky, urychlí to nepochybně náš
ekonomický růst," upozornil. "Naše čísla o vnějším obchodu ukazují, že ekonomika je v dobré formě i z hlediska konkurenční schopnosti," poznamenal.
Některé evropské státy jsou označovány za zřejmě nejkřehčí mezi rozvíjejícími se zeměmi. "Jsou to země vykazující velmi vysoký deficit
běžného účtu, který byl v minulosti mnohdy signálem pro vznik určitých kurzových krizí nebo kurzových turbulencí. Česká republika do této kategorie zemí nepatří. Vysoké deficity vykazují některé pobaltské země stejně jako země Balkánu," řekl.
Tento přístup podle něho nelze zevšeobecňovat. "Například Slovensko vykazovalo vysoký deficit
běžného účtu, ale dovozy směřovaly zcela zřejmě do oblasti investic. Už nyní tam dochází k nárůstu exportní schopnosti, která bude schopna kompenzovat deficity z minulého období. To ale není případ všech těchto zemí," uvedl Niedermayer.