Brusel 3. května (zpravodaj ČTK) - Energetická náročnost české ekonomiky je čtyřikrát větší, než je průměr Evropské unie. Hůře na tom v roce 2004 byly mezi nynějšími zeměmi unie jen Bulharsko, Rumunsko, Lotyšsko a Estonsko. Vyplývá to z pravidelné výroční zprávy, kterou dnes zveřejnila Evropská komise.
Česká ekonomika potřebovala k vyrobení části hrubého domácího produktu (HDP) v hodnotě 1000 eur 852 kilogramů ropy, zatímco průměr v 25 zemích EU činil v roce 2004 něco málo přes 200 kilogramů. Nejúspornější ekonomiky mají Dánové, Němci a Rakušané.
Ekonomika ČR nicméně snížila svou energetickou náročnost oproti roku 2003 o 40 kilogramů ropy na 1000 eur HDP a kopírovala v tom trend většiny EU. Celá unie v tomto směru zaostává za Japonskem, ale zhruba o polovinu předstihla USA.
Evropské komise nicméně zdůrazňuje, že v celé sedmadvacítce jsou podstatné možnosti úspor - do roku 2020 celkem 20 procent oproti úrovni roku 2005. Stejně tak zpráva odhaduje, že v celé unii by se mohlo ušetřit ročně energie za 100 miliard eur.
Zpráva obecně klade důraz na "boj s klimatickými změnami, který má v poslední době větší politickou podporu, než kdy předtím".
Připomíná, že v EU se v roce 2004 vyrábělo 13,7 procenta elektřiny z obnovitelných zdrojů. Do roku 2010 má podle záměrů unie tento podíl vzrůst na 21 procent. V České republice tento podíl dosáhl čtyř procent a do roku 2010 by měl vzrůst na osm procent.
V EU nejvíce elektřiny z obnovitelných zdrojů vyráběly vodní elektrárny (skoro 70 procent), za nimiž následovala biomasa (15) a větrné elektrárny (13 procent).
Česká republika současně patří k většině nových členských států, kde klesly emise kysličníku uhličitého. V letech 1990 až 2004 se tyto emise snížily o 25,1 procenta, takže Praha nebude mít podle všeho problém splnit podmínky Kjótského protokolu o boji s globálním oteplováním. ČR patří také k sedmi zemím EU, kde emise tohoto skleníkového plynu poklesly i v roce 2004 ve srovnání s předchozím rokem (o 0,3 procenta).
Evropská unie se v březnu zavázala ke snížení emisí do roku 2020 o 30 procent ve srovnání s úrovní z roku 1990. EK se proto letos chce zaměřovat především na snižování emisí a na přípravu mezinárodní dohody namísto Kjótského protokolu, jehož platnost vyprší v roce 2012.
Letos by tak měla připravit nová pravidla pro fungování trhu s emisními povolenkami po roce 2013, zabývat se skladováním kysličníku uhličitého v podzemních kontejnerech, vydat zprávu o adaptaci na klimatické změny a zkoumat nedostatek vody v Evropě.