ČNB by neměla panicky reagovat na zrychlující inflaci a měla by spíše počkat na další údaje potvrzující oživení tempa růstu cen, uvedl dnes člen bankovní rady ČNB Mojmír Hampl pro agenturu Reuters. Okamžik utažení měnové politiky ČNB se podle Hampla blíží, osobně však počítá s růstem sazeb nejdříve po červencové aktualizaci inflační zprávy.
„Já bych navázal na to, co jsem říkal někdy v lednu nebo prosinci, tehdy byl můj komentář ´sazby půjdou nahoru, je jenom otázka kdy´,“ uvedl Hampl. „Je jasné, že jsme blíž k tomu okamžiku, kdy sazby půjdou nahoru, kdy měnová politika začne utahovat šrouby, ale přesto si pořád myslím, že nejsme tak blízko, jak by se podle vývoje v posledních týdnech mohlo zdát,“ řekl Hampl. Podle jeho slov teď „nejsme v situaci, kdy máme brzdit zítra nebo pozítří. Brzdit se má až těsně před zatáčkou a já si pořád myslím, že tak blízko před ní zatím nejsme.“
Podle Hampla dochází k postupnému množení proinflačních signálů, ne ale zjevných proinflačních tendencí. „Celkově mě situace vyznívá tak, že bych střízlivě čekal ještě na to, co přinesou další data a co přinese nějaká aktualizace prognózy,“ řekl Hampl.
„Je potřeba střízlivost, nadhled, klid a rozhodně ne žádná panická reakce na aktuální čísla. Měnová politika je přece z definice vpřed hledící, nikoli zpět hledící,“ řekl Hampl. „Stále připomínám těm, kteří mají najednou horké hlavy po poslední inflaci, že i poslední číslo o inflaci není ničím jiným než číslem, které říká, že aktuálně je inflace o půl procenta pod středem cíle centrální banky,“ dodal.
Inflace měřená indexem CPI v dubnu dosáhla 2,5 % a utvrdila trh v přesvědčení, že ČNB brzy zvýší úrokové sazby. Na posledním jednání bankovní rady, která ponechala sazby beze změny, a kde však dva členové již pro zvýšení sazeb zvedli ruku, Hampl chyběl.
„Musím říct, že stále vnímám poměr proinflačních a protiinflačních rizik jako takový, že mě nevede k nějaké panické reakci na to, co se aktuálně odehrává u makroindikátorů,“ řekl dále Hampl. „Nevede mě k tomu, abych zběsile přehodnotil výhled a nějak dramaticky změnil to, co jsem říkal před měsícem, přede dvěma.“
„Pokud by ... se množily (inflační) signály a z těch signálů se stávaly trendy, pokud by budoucí vývoj inflace například v další prognóze potvrzoval, že toto je zásadní trend, tak si myslím, že například druhá půlka roku může být přesně ten okamžik, kdy se otazník nad růstem sazeb změní na vykřičník... kdy osobně řeknu, že jsme u zatáčky.“
Česká ekonomika například podle něj zvyšuje růst potenciálního produktu, tedy tempo růstu, které nevyvolává inflační tlaky. „Zvyšujeme odhad růstu potenciálu – naše změna odhadu růstu ekonomiky tedy neznamená mechanickou změnu ve výhledu inflačních tlaků přicházejících z reálné ekonomiky.“
Podobně vidí i situaci v eurozóně, což neindikuje tlak na růst dovozních cen. Únorová revize spotřebitelského koše pak posunula inflační křivku níž kvůli změně vah některých velkých položek.
Tyto faktory dávají podle něj solidní argumentaci pro to, že nízkoinflační prostředí bude přetrvávat a že stále existují i faktory, které mohou působit na nižší inflaci.
Na druhou stranu přiznává, že proti lednu i únoru odezněla některá protiinflační rizika. „Ropa a pohonné hmoty rostou rychleji. Neukazuje se to, co jsme si mysleli na začátku roku, že potenciálně v ropě a cenách pohonných hmot existuje nějaké silné protiinflační riziko.“ Stejně tak se podle něj nenaplňuje jeho osobní předpoklad, že ceny potravin budou antiinflačním rizikem. „Z aktuálních dat se zdá, že ceny potravin budou buď neutrální, anebo budou působit mírně ve prospěch vyšší inflace.“
Silná data z ekonomiky o domácí spotřebě nebo silném růstu průmyslu a stavebnictví lze podle Hampla přičíst částečně i sezónním faktorům, jako byla mimořádně teplá zima.
Mzdový vývoj je podle něj „zatím jediný faktor, který si umím představit, že mění nějak dramatičtěji výhled vývoje inflace v budoucím období.“
„Mé vnímání proinflačních rizik zdaleka není tak intenzivní (jako v prognóze),“ řekl dále Hampl. „Já si umím představit, že prognózovaná úroveň té v uvozovkách cílované inflace je dosažitelná v tuto chvíli i za jiné trajektorie úrokových sazeb.“ K utahování měnových šroubů by podle jeho osobního názoru mohlo dojít ve druhé polovině roku.
(Zdroj: Reuters)