Německo prudce zhoršilo svoji prognózu hospodářského růstu pro letošní rok na 2,2 procenta z 3,6 procenta, které Berlín předpokládal ještě v lednu. Odráží to potíže, které pro zákazníky a firmy představují rekordní nárůst cen a nejistota zastavující ekonomickou aktivitu. Pro rok 2023 odhaduje Berlín hospodářský růst na 2,5 procenta., což je mírně nad původním odhadem.
„Po dvou letech koronavirové pandemie se objevila nová překážka v podobě Ruska,“ prohlásil dnes podle Bloombergu ministr hospodářství Robert Habeck. Zdůraznil, že Německo sice nese následky za svou podporu Ukrajině, ale musí být připraveno takovou cenu nést, neboť Ukrajina čelí ruské invazi a bojuje i za svobodu a hodnoty Německa a celé Evropy.
"Pomáháme Ukrajině přímými dodávkami zbraní, finanční podporou a sankcemi (proti Rusku)," řekl Habeck. "Ukrajina totiž nebojuje jen za svou suverenitu a nezávislost, ale bojuje i za nás, za Německo a za Evropu," uvedl. "Musíme být proto připraveni nést za to cenu, kterou bude pomalejší hospodářský růst a vyšší inflace," dodal Habeck.
Válka na Ukrajině poslala nahoru ceny energií a ještě více rozrušila dodavatelské řetězce, což představuje potíže pro německou, silně průmyslovou ekonomiku. Inflace za první celý měsíc rusko-ukrajinské války dosáhla 7,6 procenta, což je nejvyšší úroveň od sjednocení Německa v 90. letech minulého století. Ekonomové předpokládají podobný údaj i za duben. Ministerstvo hospodářství očekává, že inflace dosáhne během tohoto roku v průměru 6,1 procenta.
Až do pandemie hospodařila největší evropská ekonomika s rozpočtovými přebytky, masivní podpora firem a zaměstnanců a také plány na obnovu hospodářství ale znamenaly výrazné zadlužení. Předloni si země vypůjčila 130 miliard eur (3,2 bilionu Kč), což tehdy bylo nejvíce v dějinách spolkové republiky. Loni pak zadlužení vzrostlo dokonce o 215 miliard eur (5,2 bilionu Kč). V příštím roce ale Německo hodlá opět zatáhnout za dluhovou brzdu a hospodařit se schodkem 7,5 miliardy eur (183 miliard Kč).
Německo bude v letošním roce hospodařit s rozpočtovým schodkem 138,9 miliardy eur, oznámilo dnes německé ministerstvo financí. Kabinetu kancléře Olafa Scholze dnes ministr financí Christian Lindner předložil návrh rozpočtového dodatku, který původně plánovaný deficit 99,7 miliardy eur zvyšuje o 39,2 miliardy eur. Důvodem růstu zadlužení jsou hospodářské následky ruské invaze na Ukrajinu.
Německá vláda v reakci na vysoké ceny energií a paliv a na ekonomické dopady války na Ukrajině včetně přílivu ukrajinských válečných uprchlíků také dnes přijala soubor opatření, která mají obyvatelům růst cen kompenzovat. Scholz uvedl, že balík pomoci má objem přes 30 miliard eur.
Německo ještě loni odebíralo z Ruska 55 procent své spotřeby plynu, v březnu závislost na dodávkách z Ruska klesla na 40 procent a nyní podle Habecka činí 35 procent. Nezávislé na ruském plynu by Německo chtělo být do poloviny roku 2024.
Rozpočtový schodek není jediným zadlužením, které Německo letos čeká. Kancléř Scholz oznámil, že vznikne zvláštní fond o objemu 100 miliard eur na modernizaci armády. Tento fond ale stojí mimo rozpočet, součástí deficitu se proto nestane.
I přes rostoucí zadlužení odmítá liberál Christian Lindner zvýšení daní. Zvýšení daňové zátěže rovněž zapovídá koaliční smlouva Scholzových sociálních demokratů, Zelených a liberálních svobodných demokratů (FDP).
Zdroje: ČTK, Bloomberg