Jaký vývoj války Ruska proti Ukrajině lze očekávat a proč? Nakolik se během konfliktu mění ruská, evropská a ukrajinská ekonomika a jak námořní doprava pořád zásadně ovlivňuje chod světa? Hostem aktuálního dílu podcastu MakroMixér je Michael Romancov, politický geograf, pedagog a publicista. Na úvod tři tradiční otázky pro hlavního ekonoma Patrie Honzu Bureše, tentokrát: Je spotřebitelský optimismus udržitelný? Jak si proti tomu povede slabý průmysl? A jakým směrem se vydá česká koruna?
Optimističtí spotřebitelé
Maloobchodní tržby prudce rostou, v březnu vzrostly reálně o 6,1 %. Je spotřebitelský optimismus udržitelný? „Myslím si, že v tomto roce ano,“ uvádí ekonom Patria Finance Jan Bureš. „Reálné mzdy v tomto roce porostou, jsou tady i určité nadúspory, a to přispívá k tomu, že si domácnosti budou chtít užít. Rok 2024 bude z pohledu spotřeby domácnosti rokem příznivým.“
Stagnující průmysl
Naproti tomu exportně zaměřený průmysl měl slabý start roku a poslední čísla byla ještě horší, než jsme předpokládali, pokračuje ekonom. „Je to pořád o hodně slabých energeticky náročných oborech, zejména u zpracovatelů kovů, které mají dlouhodobé strukturální problémy.“ Druhou stranou průmyslu je automobilový sektor. „Automotivu se v posledních dvou letech dařilo poměrně dobře, ale jednalo se primárně o spalovací motory, a i ten si nyní vybírá oddechový čas.“ Celkově v roce 2024 bude průmysl stagnovat, očekává Bureš.
Směřování české koruny
Koruna zpevnila pod psychologickou hranici 25 korun za euro. Kam se bude dál ubírat? Podle ekonoma má ještě trochu prostor pro posílení. „Česká národní banka ve své prognóze počítá s úrovní okolo 25,20 Kč za euro a pokud bude viditelně silnější, než aktuálně předpokládá, tak by to znamenalo, že může o něco rychleji snižovat úrokové sazby,“ podotýká ekonom s tím, že se to ale bude dít s určitým zpožděním. „Myslím si, že většina centrálních bankéřů nebude okamžitě chtít v reakci na silnější pozice koruny reagovat změnou měnověpolitického kurzu,“ dodává Bureš. „Takže nějaké lehké zisky tam v nejbližších dnech být mohou.“
Aktuální stav války na Ukrajině
„Zdá se, že se teď začíná projevovat, že se jedná o válku dvou aktérů, kteří jsou naprosto nesouměřitelní a nesrovnatelní,“ uvádí politický geograf, pedagog a publicista Michael Romancov. Podle něj se nezdá být v tento okamžik pravděpodobné, že by Rusové dokázali na několika místech prorazit ukrajinskou frontu, ale že se musíme připravit na to, že ruská armáda bude schopná postupovat dopředu o nízké stovky nebo desítky čtverečních kilometrů. „Krátké války se vyhrávají na bojištích a dlouhé války v továrnách. Teď jsme ve fázi války, kdy Rusové dokázali zmobilizovat svoje hospodářské zdroje. Mají k dispozici více vojáků než Ukrajina a netrpí nedostatkem techniky, munice atd.,“ pokračuje Romancov.
Vliv voleb v USA na válku na Ukrajině
Jaký vliv mají na tuto válku volby v USA? „Pokud jde o finanční pomoc, tu bychom my Evropané byli schopni utáhnout. Ale pokud jde o vojenskou pomoc, tak žádný evropský nemá sám o sobě ani zlomek vojenských kapacit jako USA. Z tohoto pohledu je tedy výsledek voleb důležitý.
Scénáře možného konce konfliktu
Jaké jsou scénáře možného konce konfliktu? „Nezdá se mi v tuto dobu pravděpodobný scénář naprostého zdrcujícího vítězství jedné nebo druhé strany,“ říká politický geograf s tím, že nejpravděpodobněji bude scénář záviset na politických elitách. V Rusku se již schyluje k jemné vládní změně. „Největší pozornost vzbuzuje, že po 12 letech končí na své pozici ministr obrany Šojgu a novým ministrem bude Bělousov.“ Na ukrajinské straně je změna ještě pravděpodobnější. „USA tlačí Ukrajinu do vypsání voleb a my se můžeme dočkat toho, že změny na politické scéně vygenerují potřebu přestat válčit. A pokud jedna ze stran dojde k závěru, že na bojišti už nelze nic získat, tak dojde k vyjednávání.“
Opotřebování na Ukrajině
Nakolik funguje ukrajinský stát, co se týče zajišťování běžných činností? „Bez naší ekonomické pomoci by se ukrajinský stát složil,“ domnívá se Romancov. „Vedle vojenské pomoci dochází i k obrovským finančním transferům na Ukrajinu, aby mohli dostávat platy učitelé, zdravotníci atd. aby ta země mohla žít normální životem.“
Opotřebování v Rusku
Ruská ekonomika rostla podle oficiálních statistik v roce 2022 o 1,2 %, v roce 2023 o 3,6 % v roce 2024 pravděpodobně poroste okolo 2 %. Nakolik se dá číslům z ruského statistického úřadu věřit? „Na základě historické zkušenosti se těm číslům věřit nedá,“ podotýká Romancov. „Ten režim institucionalizoval neodpovědnost – nemusíte být efektivní, ani čestní, stačí, když jste loajální. A to se týká i čísel, která mají plnit zadání.“ To ale neznamená, že by ruská ekonomika byla před krachem.
K tomuto názoru ho vede několik důvodů. Za prvé struktura ruské ekonomiky, včetně struktury vlastnictví a zacházení s majetkem, je jiná, než jsme si představovali. Za druhé sankce, které byly na Rusko uvaleny, zdaleka nedopadají na Rusko tak, jak bychom potřebovali. „A to proto, že my si v Evropě neplníme vlastní domácí úkoly.“ A také kolem 40 % příjmů Ruska tvoří export energetických suroviny, dnes primárně ropy. „Ale i s tím, že Rusko může exportovat své suroviny do Indie a Číny, také máme hodně společného - existuje šedá flotila ruských tankerů, které plují proto, že jim to dovolujeme.“
Ruská společnost
Kam by muselo opotřebování v Rusku zajít, aby to mělo vliv na strategické rozhodování v bojích? Ruští sociologové rozdělují ruskou společnost do 4 segmentů. Největším z nich je hlubinné Rusko. Jde asi o 65 % lidí, kteří žijí na venkově nebo v menším městě, jsou chudí, politicky neaktivní, žijí si svůj vlastní život a pokud je to nutné, demonstrují loajalitu.
Za druhé stoličné Rusko, které tvoří lidé žijící v městech s více než milionem obyvatel. Řada z nich žije způsobem života, jako my tady, a kde se režim snaží, aby se jich to dotklo co nejméně.
Třetí skupinou je Rusko odcestovavší, což jsou ti, kteří odjeli z Ruska a část z nich, řádově miliony lidí, skončila u nás na Západě. Ne všichni jsou přitom ti, kteří mají problém s režimem, ale například se bojí mobilizace.
A poslední segment je Rusko bojující. To jsou zaprvé ti, kteří bojují na frontě, což jsou stovky tisíc a jejich rodinní příslušníci. „Ti, co na frontě padnou, nebo jsou zraněni, dostávají na ruské poměry velmi lukrativní kompenzace a z hlediska rodiny to může být z ekonomického smyslu výhra.“ A druhá část bojujícího Ruska jsou elity, což je „velmi malý, ale neuvěřitelně privilegovaný segment ruské společnosti, přibližně milion až milion a půl lidí, který má zbytek pod svou velmi efektivní kontrolou a který je, zdá se, loajální“.
Aby to tou společností otřáslo, museli bychom se nějakým způsobem dotknout tohoto milionu a půl, domnívá se Romancov. „Buď je zastrašit, což se nepovedlo, nebo je rozštěpit, aby přestali být loajální. A nevidím způsob, jak by se to dalo udělat, když vezmu v úvahu, jak fungujeme my sami.“
Spolupráce Ruska s režimy, jako je Severní Korea, Írán a Čína
Tyto režimy si mohou vzájemně velmi dobře prospět. Severní Korea byl největší vyvrhel mezinárodního společenství. Nyní je těchto vyvrhelů víc. Mohou si prospívat hospodářsky. „Severní Korea dodala Rusku munici a najednou do Severní Koreji proudí velké množství obilovin. Severní Korea a Írán se s Rusy evidentně podělily o know-how, jak obcházet západní sankce. A Čína dostává Rusko do stále zásadnější závislosti na sobě, což je pro ni z řady důvodů výhodné,“ uvádí jako příklad politický geograf.
Energetická krize v Evropě
„Z mého pohledu se zdá, že jsme se zvládli velmi efektivně vypořádat se závislostí na ruském plynu. Ale na ruské ropě to zdaleka není tak úžasná jízda,“ domnívá se politický geograf. Evropa je dnes otužilejší, ale vyhráno není. „Pořád předstíráme, že se nás válka netýká. Ale válka neznamená jenom ten boj.“ Rusové už několik let tvrdí: „My jsme na Ukrajině ve válce s kolektivním Západem.“ Berme to vážně. Putin vůči nám tu válku vede, upozorňuje.
Rozpočtové priority
Investice do obrany se perou s investicemi do ESG a dalších oblastí. Jak si v tomto ohledu povedou investice na Ukrajinu v Evropě? To je podle Romancova těžké posoudit, protože každý evropský stát se chová jinak. Česká republika má ale podle něj za současné vládní situace dobrý výkon. „Ve vládě, která bude vedená hnutím ANO, podle toho, co její špičkoví reprezentanti deklarují, to bude jízda do pekel.“ Na slova poslankyně Schillerové, že my válku nechceme a raději budeme budovat silnice, Romancov reagoval: „My ale tu válku máme, jen ji nevidíme.“
Kdo ovládá moře, ovládá svět
Michael Romancov napsal knihu Námořní slepota o námořní dopravě. „Více než 80 % mezinárodního obchodu je realizováno prostřednictvím námořní dopravy,“ uvádí. „Námořní cesta mezi Čínou a západní Evropou nejvytíženější námořní trasou - odhaduje se, že touto cestou putuje 26 – 28 % veškerého světového obchodu.“ Může nás tedy Čína „vypnout“? „Čína nás sice vypnout může, ale zároveň nás potřebuje,“ odpovídá Romancov. „Co by si se svými výrobky počali? Ale nesázel bych na to, že je to pevný štít.“
Výstupy z podcastů naleznete na Patria.cz a Hlidacipes.org a samotné podcasty ve službách Spotify, Podcasts, Google Podcast či SoundCloud. Podcast MakroMixér pravidelně vybírá tři důležitá ekonomická témata, ve druhé části vyzpovídává zajímavé a chytré hosty. Zaposlouchejte se!
