Všechny naše výhledy na rok 2022/23 leží na jednom jednoduchém, avšak zásadním předpokladu - do Evropy v nejbližších kvartálech dál poteče plyn z Ruska a další zima nebude narušená nedostatkem energií. Pokud by tento předpoklad neplatil, znamenalo by to, že naše odhady inflace půjdou dál vzhůru a především odhady ekonomického výkonu výrazně dolů. Jak moc a kam?
Kritická z pohledu plynu je podle většiny mezinárodních institucí včetně Evropské komise právě zima 2022/23 - i přes výrazné úsilí (doplnění zásobníků, nahrazení ruského plynu alternativami) se pravděpodobně minimálně třetinu ruského plynu do nadcházející zimy nahradit nepodaří. Pak by muselo dojít na racionalizaci spotřeby plynu.
Naše simulace s použitím input-output tabulek ukazují, že pokud by došlo k poklesu nabídky energií (elektřina a plyn) pro nekritická odvětví (vše kromě zemědělství, potravinářského průmyslu, zdravotnictví a školství) napříč celou Evropskou unií, bude Česko patřit k nejzasaženějším regionům. Čistě v důsledku nedostatku energií by přímé nebo zprostředkované omezení výroby způsobilo kumulativně pokles HDP o více než 2,3 %. Hůře v EU by na tom bylo už jen Chorvatsko, Estonsko a Slovensko. Zásadní pro vyšší citlivost Česka přitom není větší závislost na dodávkách plynu z Ruska. Předpokládáme, že dodávky energií by solidárně zasáhly všechna “nekritická” odvětví napříč celou EU rovnoměrně. Česko je citlivější kvůli relativně vyšší závislosti ekonomiky, zejména pak průmyslu na plynu.
![Co když dojde plyn: Česko patří k nejzranitelnějším](/Fotobank/1c7cce94-3407-4a12-a7f4-dfadfa0dc103?width=500&height=1000&action=Resize&position=Center)
Celkový efekt vypnutí ruského plynu na českou ekonomiku by pak byl bezesporu výrazně vyšší. Jednak proto, že naše zjednodušená simulace nepočítá s tím, že by ve výrobních řetězcích docházelo ke krachům podniků a úplnému přerušování výroby. Zkušenosti z pandemie COVID ukazují, že pak je reakce v zasažených odvětvích nelineární – úplné zastavení i relativně málo významných subdodávek může zastavit i celé odvětví, jako například automotive. Navíc, kromě přímého a zprostředkovaného dopadu na produkci by se vypnutí plynu na české ekonomice podepsalo minimálně prostřednictvím dvou dalších kanálů. Nedostatek energií by se odrazil v dalším nárůstu inflace a propadu reálných příjmů domácností - to by ve finále vedlo k poklesu agregátní poptávky. A kromě vyšší inflace by poptávku tlumila a vyšší nejistota a rizikové prémie na trzích - ty by zchladily zejména investiční poptávku.
Celkově by tak byl podle našich odhadů v roce 2022 (pokud by k přeruší dodávek došlo v Q3 2022) efekt dopadu vypnutí plynu do české ekonomiky více než dvojnásobný – snížení dynamiky HDP o 5-6 procentních bodů a start hluboké recese. Jedná se o odhady, které jsou z principu zatížené vysokou mírou nejistoty (klíčová by byla délka výpadku, počasí v průběhu příští zimy, míra související nejistoty a proti-reakce evropských vlád včetně Česka). Česká ekonomika by však ve všech scénářích patřila k těm nejvíce zranitelným v Evropě. Mezinárodní měnový fond v dubnovém výhledu počítá ve scénáři „zastavení dodávek plynu“ s tím, že by v nejzranitelnějších lokalitách došlo k poklesu HDP až o 6%.