Ceny bytů ve druhém kvartále dál klesaly, a to o něco výrazněji než jsme čekali. Mezikvartálně poklesy ceny bytů v celé ČR o 2,6% ( po poklesu o 3,2% v prvním kvartále) a i když jsou jen zhruba 6,5% pod svým vrcholem, reálná korekce na českém realitním trhu probíhá vcelku rychle.
Při ní totiž nejde jen o absolutní úroveň nominálních cen nemovitostí, ale především o jejich poměr k průměrné mzdě a k výši nájmu. Právě tyto poměry určují, jak “moc drahé” jsou reality pro bydlení nebo pro investici a následný pronájem. A zatímco ceny nemovitostí jdou lehce dolů, mzdová dynamika i růst nájemného v posledním roce naopak zrychlil. I proto jsme odhadovali, že relativní “nadhodnocenost” českých nemovitostí (podle dat Eurostatu) poklesla z více než 20% na začátku roku 2022 na zhruba 10% v prvním kvartále 2023. Další pokles cen bytů ukazuje, že míra nadhodnocení pravděpodobně poklesla dál i v druhém kvartále. Při pohledu do budcoucna předpokládáme, že korekce reálná korekce na realitním trhu bude pokračovat - již k tomu však nemusíme vidět (zejména v roce 2024) další výraznější nominální pokles cen nemovitostí. Proč? Máme pro to minimálně tři dobré argumenty.
![reality](/Fotobank/c70beae9-108d-41b1-9ea3-a710fe91ff16?width=500&height=550&action=Resize&position=Center)
Za prvé, pro pokračující reálnou korekci postačí, když nominální ceny nemovitostí budou stagnovat, nebo alespoň porostou pomaleji než mzdy a nájemné. Při napjatém trhu práce a trhu s nájemním bydlením je přitom relativně pravděpodobné, že mzdy i nájmy porostou spíše rychleji (tedy nad dlouhodobým průměrem).
Za druhé, s klesající inflací předpokládáme, že v roce 2024 začne opět pozvolna růst reálná mzda. To by se při relativně vysoké míře úspor vyšších příjmových skupin mělo projevit buď v nárůstu spotřeby (u vyšších příjmových skupin zejména služby), nebo ve vyšších investicích - tedy i na realitním trhu.
A za třetí, investice do nemovitostí krom atraktivnějšího výnosu z nájemného (oproti situaci před 2-3 lety) mohou nakonec rozpohybovat i sázky na nižší domácí úrokové sazby. Ty už ostatně v srpnu podle posledního hypomonitoru přispěly jak k meziměsíčnímu, tak i meziroční nárůstu objemu nově poskytnutých hypoték (o 40%).