Investment recommendation

    more...

    Company results - CZ

      more...

      Company results - World

        more...

        IPO, M&A

          more...

          Weekly overview

            more...
             

            Detail - interview
            Rozhovor s guvernérem ČNB Zdeňkem Tůmou nejen o stavu české ekonomiky

            Rozhovor s guvernérem ČNB Zdeňkem Tůmou nejen o stavu české ekonomiky

            09/09/2009 14:00
            Author: 

            Na novém historickém minimu 1,25 procenta je od měnového zasedání v úvodu srpna posazena klíčová úroková sazba České národní banky, dvoutýdenní reposazba. Souběžně s jejím snížením ČNB oznámila horší výhled na výkonnost tuzemské ekonomiky, která by v letošním roce dle předpovědi centrální banky měla poklesnout o 3,8 procenta. S opětovným růstem HDP a to o 0,7 % počítá ČNB od příštího roku, v roce 2011 by pak ekonomika měla růst 2,2% tempem.

            Kurz české koruny v posledních týdnech testuje nová a nová letošní minima pod hranicí 26 korun za euro. Aktuálně se pohybuje kolem hranice 25,50 CZK/EUR, což je o 1,10 Kč pod předpovědí letošního kurzu ze strany ČNB, a dokonce i o 20 haléřů pod prognózou pro rok 2010. Je tento vývoj rizikem pro tuzemskou ekonomiku a její export?

            Jak nahlíží guvernér České národní banky Zdeněk Tůma na situaci v tuzemské ekonomice, její fundamenty a perspektivy na cestě z recese? Jak v současném prostředí nahlíží na vývoj tuzemské měny? Jak se centrální banka staví k variantám budoucího nastavení sazeb a jejich případného dalšího směřování blíže k nule? Máte jiné otázky spojené s měnovou politikou a ekonomikou? Nepromarněte jedinečnou příležitost zeptat se guvernéra ČNB Zdeňka Tůmy přímo v online rozhovoru na portálu www.patria.cz. Zdeněk Tůma bude na Vaše dotazy odpovídat od 14:00 do 15:00 hod. Otázky však můžete klást i před začátkem rozhovoru po přihlášení kliknutím na zelené tlačítko a vyplněním formuláře.

            Zdeněk Tůma (48): Vystudoval fakultu obchodní na Vysoké škole ekonomické v Praze. Po ukončení studia pracoval na VŠE a v roce 1986 nastoupil do Prognostického ústavu ČSAV jako vědecký aspirant. V letech 1993 - 95 byl poradcem ministra průmyslu a obchodu a od roku 1995 byl hlavním ekonomem Patria Finance, a.s. Od 1. června 1998 do svého nástupu do ČNB počátkem roku 1999 byl výkonným ředitelem EBRD, v jejímž představenstvu zastupoval Českou republiku, Slovensko, Maďarsko a Chorvatsko. Viceguvernérem České národní banky byl Zdeněk Tůma jmenován 13. února 1999 a 1. prosince 2000 pak guvernérem ČNB. 11. února 2005 byl prezidentem republiky potvrzen ve funkci guvernéra na další šestileté funkční období.


            The interview has been closed
            Refresh interview
            • Question (Zvonař, 14:00) -
              Dobrý den, v letošním roce je patrný rozkol mezi vývojem klíčové sazby ČNB, která je na minimech, a vývojem komerčních úrokových sazeb nebo sazeb u hypotečních úvěrů. Kdy očekáváte, že dojde ke snížení těchto úrokových sazeb pro spotřebitele (inflace je na nule) a co pro to může ČNB udělat? Děkuji za odpověď. Zvonař
            • Answer (Zdeněk Tůma, 15:22) -
              Rozpětí se rozšířilo především vloni na podzim, kdy peněžní trh "zamrzl" (ve světě a následně i u nás). Tehdy sazby na peněžním trhu opravdu příliš nereagovaly na změny naší reposazby, ale od té doby již došlo k výraznému zlepšení. Rozpětí je sice větší, než bylo před dvěma lety, ale to není nijak překvapivé: právě celosvětově historicky nízké sazby přispěly k přehřátí ekonomik a k problémům, které v současné době všichni máme. Kromě toho jsou v dané situaci (propad ekonomiky) banky pochopitelně opatrnější (vyšší sazby, přísnější rozhodování při poskytování úvěrů). Na rozdíl od řady jiných ekonomik se u nás poskytování úvěrů ale nepropadlo a celkově (samozřejmě při menší dynamice) pořád roste.
            • ---
            • Question (H. Sochor, HN, 12:55) -
              Dobrý den pane guvernére, Dnes byla zveřejněna čísla o inflaci. Jaký podle vás bude teď další vývoj? A neobáváte se jako někteří ekonomové v USA, že záchranné ekonomické balíčky způsobí prudký růst cen? Děkuji
            • Answer (Zdeněk Tůma, 15:15) -
              Zatím se poměrně dobře naplňuje naše prognóza (byť dnešní čísla byla trochu nižší) a nemám tedy důvod nevěřit, že se příští rok budeme postupně navracet k našemu inflačnímu cíli ve výši 2 %. Prudký růst cen: Stěží ode mě můžete očekávat jinou odpověď, že centrální banky jsou dostatečně nezávislé a kompetentní, že k prudkému růstu cen nedojde :-)
            • ---
            • Question (Martin Motl, 12:50) -
              Dobrý den, specializuji se na oblast "agresivity centrálních bank". Zajímá mě Váš názor na možnost a potřebu upravit reakční funkci ČNB o reakci na např. vývoj cen na trhu nemovitostí, akcí či měn, kde také vznikají nerovnováhy ("bubliny") a tudíž by ČNB měla v rámci nastavení hlavního měnověpolitického nástroje brát v úvahu i tyto proměnné. Je ale otázkou, jak by měla taková reakce vypadat. Stanovení čistě numerického cíle u těchto proměnných jak je tomu např. v případě inflace je zřejmě nemožné. Proto by mě zajímal Váš názor, jak lze pro tyto proměnné obecně v reakční funkci zohlednit. Bylo by možné např. sledovat určitý trend a reagovat pouze na odchylky? Děkuji. S pozdravem Ing. Martin Motl, absolvent VŠB-TU Ostrava.
            • Answer (Zdeněk Tůma, 15:05) -
              Jak sám říkáte, těžko si lze představit numerický cíl obdobně jako u inflace. Odrazem větší pozornosti trhům aktiv jsou analýzy finanční stability, které v posledních letech v řadě centrálních bank vznikly (i u nás). Jak je ovšem vidět, buď to nebylo dostatečně včas, anebo jsme varovné signály nedokázali přenést do rozhodování o měnové politice. Pořád ovšem platí mnoho ale: může měnová politika opravdu propíchnout případnou bublinu na trzích aktiv? Odpověď zní ne, proto se dnes píše a hovoří o "leaning against the wind", tj. alespoň brzdit přehřátí. Také to komplikuje komunikaci, protože na jedné straně můžete být na inflačním cíli a zároveň budete zpřísňovat měnovou politiku kvůli např. rostoucím cenám nemovitostí - komunikace bude obtížná, a to právě proto, že pro ceny nemovitostí nemáte žádný numerický cíl. Atd. atd. Pokusím se shrnout, co se zatím změnilo v dané oblasti, resp. na čem se pracuje: - ceny bydlení lze zakomponovat do indexu spotřebitelských cen (pracuje se na tom) - cca již před dvěma lety jsme začali vyžadovat od našeho útvaru finanční stabilitu, aby nám dával stanovisko k situaci v ekonomice před měnových jednáním BR; od letošního roku jsme institucionalizovali jednání o otázkách finanční stability v den před měnovým jednáním - nemáme tedy žádný konkrétní cíl pro tu či onu oblast, nicméně máme k dispozici informace a je pak na jednotlivých členech BR, do jaké míry to promítnou do svého rozhodnutí - obdobně na evropské úrovni vznikne ESRB (na platformě Evropského systému centrálních bank), který také bude mít za úkol sledovat vývoj finanční stability v EU: zde je ovšem ještě řada otázek, např. funkčnost (při poměrně velkém počtu účastníků jednání), ale zejména uvažovaná závaznosti doporučení
            • ---
            • Question (Libor , 12:35) -
              Pane guvernére, domníváte se, že při současných historických minimech klíčových úrokovým měr centrálních bank má monetární politika ještě vůbec nějakou účinnou zbraň jak podpořit ekonomický růst?
            • Answer (Zdeněk Tůma, 14:55) -
              Především není primárním cílem měnové politiky podporovat ekonomický růst, ale střežit cenovou stabilitu. Pochopitelně příliš nízká inflace indikuje problémy s růstem ekonomiky, takže jde o propojené nádoby, přesto je dobré mít primární zaměření centrální banky na paměti. Centrální banky tedy snižovaly sazby a některé i přistoupily na kvantitativní uvolňování především proto, aby inflace nepropadla do záporných hodnot a také s ohledem na svoji roli ohledně stability finančních trhů. Je pravda, že řada centrálních bank použila téměř veškery dostupný arzenál, nicméně je také pravda, že propad celosvětové ekonomiky se zastavil a pomalu se budeme odpichovat ode dna. V každém případě poslední jednání guvernérů (toto pondělí v Basileji) bylo optimističtější než v ta v předcházejících 12 měsících řada asijských zemí i Latinská Amerika se drží velmi dobře; a i v Evropě se už začíná blýskat na lepší časy. Léčebná kůra byla tedy v mnoha případech drastická, ale zdá se, že zabrala.
            • ---
            • Question (M.Moravec, 12:26) -
              Dobrý den. Myslíte si, že v případě výskytu problémů se splácením státního dluhu resp. s upisováním dalších státních dluhopisů dokážete odolat případnému tlaku politiků prosadit tzv. kvantitativní měnové uvolňování? Ze zákona jste sice nezávislí, praxe může být ale složitější. Děkuji za odpověď.
            • Answer (Zdeněk Tůma, 14:54) -
              Praxe není složitější: jsme nezávislí! (Jen mohu dodat, že za deset let v bance jsem nezažil žádný pokus o ovlivnění měnové politiky.)
            • ---
            • Question (Martin, 12:25) -
              Dobrý den pane guvernére. Napadla mě taková ekonomická úvaha. Nemůže vést krize k tomu, že se zvýší produktivita práce, tím se posune přirozená míra nezaměstnanosti a v konečném důsledku zůstane nezaměstnanost vysoká, protože firmy zjistí, že to jde i s menším počtem lidí? Díky
            • Answer (Zdeněk Tůma, 14:47) -
              Pravda, když jsme při záplavách přešli na krizový režim a udržovali chod banky s nižším počtem zaměstnanců, také jsme si říkali, zda by to tak nemohlo být pořád :-) Ale vážně: Trh práce nefunguje přece tak, že lidé, kteří jsou jednou propuštěni, se buď vrátí na původní místo anebo zůstanou bez práce (omlouvám se za zjednodušení). Nemusí si totiž najít novou práci nutně ani ve stejném oboru. Klíčové je, aby trh práce byl dostatečně flexibilní, aby propuštění měli motivaci pracovat a novou práci aktivně hledat. Pak i při zvýšení produktivity (např. ve zpracovatelském průmyslu) se zaměstnanost bude přenášet do jiných odvětví (např. služeb). Takže se to nevylučuje: firmy sice mohou zjistit, že to jde i s menším počtem lidí, ale ještě to neznamená, že si "volní" pracovníci nenajdou práci jinde, třeba i v jiném oboru.
            • ---
            • Question (Fedor Babayev, 12:11) -
              Jaký je Váš předpoklad navýšení schodku státního rozpočtu v důsledku dnes schváleného zákona o podpoře hospodářského růstu a sociální stability, včetně šrotovného?
            • Answer (Zdeněk Tůma, 14:45) -
              Nás pohled na makroekonomický vývoj se momentálně neliší zásadním způsobem od analýzy Ministerstva financí. Co se týká rozpočtu, odkázal bych proto spíše na vyjádření ministra financí, který mluví o schodcích na 6% HDP. O kolik se dané číslo zhorší po dnešku teď nevím, ale nejspíš to nějakou tu desetinku přidá.
            • ---
            • Question (Koutný, 11:28) -
              Dobrý den, inflace se zpomaluje a již je nadosah nulové hladině. Je ČNB ochotna tolerovat případné období deflace, nebo byste zasáhli a připustili ještě další snížení sazeb?
            • Answer (Zdeněk Tůma, 14:39) -
              Deflaci jsme již jednou tolerovali a dokonce na vyšší úrovni úrokových sazeb, než je dnes (bylo to, tuším v roce 2003, nebo konec 2002). Tehdy jsme také věřili, že stlačení do záporných hodnot bylo pouze dočasné a další snižování úrokových sazeb by tehdy již ničemu nepomohlo. Podobně to vidím i dnes. Již na jaře jsme říkali, že se letos inflace možná ocitne dočasně v záporných hodnotách, ale poté se bude postupně vracet ke svému cíli. Pořád to tak vidím. Razantnější zásah z naší strany by vyžadovalo, kdyby trajektorie inflace pro delší období byla záporná. Je sice pravda, že jsme nyní pod cílem (podobně jako několikrát v minulosti), ale měnová politika opravdu není schopna vykompenzovat v krátkém období všechny šoky. V takových případech ovšem musíme být schopni vysvětlit, proč jsme se od cíle odchýlili a kdy a jak se k němu vrátíme. Což se snažíme činit (viz naše zprávy o inflaci, průběžné záznamy z našich měnových jednání atd).
            • ---
            • Question (MilHann, 10:57) -
              Dobrý den, rád bych se zeptal na Váš názor na zavedení eura na Slovensku z pohledu nejen guvernéra ČNB , ale hlavně z pohledu makroekonoma. Vím, ze na definitivní hodnoceni je příliš brzy, na druhou stranu určitá data a predikce již jsou k dispozici a snad je to pro nás poučné. Děkuji.
            • Answer (Zdeněk Tůma, 14:30) -
              Bohužel neumím oddělit svoji identitu ekonoma od guvernéra, v daném okamžiku jedno jsou :-) Jak sám říkáte, na definitivní hodnocení je příliš brzy, chtělo by to alespoň pětiletý horizont. Jsem si vědom toho, že naše ekonomiky jsou si natolik blízké (i strukturou), že to k hodnocení svádí. Přesto tato srovnání nemám v oblibě: přes mnoho podobných charakteristik nemusí nutně platit, že co je dobré pro slovenskou ekonomiku, je dobré i pro českou. Pár objektivních rozdílu pro ilustraci: naši kolegové v centrální bance vždy dávali větší důraz na kurz než my s argumentem, že trh se slovenskou korunou je menší než náš a že "plný floating" by pro ně byl příliš riskantní. Na cílování inflace také přešli o hodně později a záhy přecházeli do režimu ERM2 s cílem přijmout euro. Shrnuji: Naše měnové politiky se v posledních 10 letech zásadním způsobem lišily. Dále: Měli jsme velmi odlišný způsob transformace ekonomik. Jednu dobu Slovensko zůstávalo pozadu, později nás naopak v řadě oblastí předběhlo (reforma penzijního systému, zdravotnictví, ...). Volba eura tak byla dle mého soudu i do značné míry volbou politickou - udržet slovenskou ekonomiku u provedených reforem. Shrnuji: Politický kontext je zcela jiný. Jinak ještě ke srovnání samotnému čistě "učebnicově": V reakci na krizi je určitě lepší mít nezávislou měnovou politiku, protože (pokud ovšem neděláte chyby) přizpůsobení se šokům by mělo být hladší.
            • ---
            • Question (pino, 10:55) -
              Dobrý den. Nezdá se vám, že koruna je pořád neustále silná? Jako drobný exportér jsem s kurzem koruny kolem 25 czk/eur neustále v existenčních problémech.Tento kurz podle mě není skutečným obrazem kondice naší ekonomiky, jestli se mnou souhlasíte. Například ceny benzinu a základních potravin na západ od nás jsou již levnější.Nepřipadá vám, že při našich mzdách je to zarážející? Děkuji za odpověď.
            • Answer (Zdeněk Tůma, 14:21) -
              Jak jsem již uvedl v jedné z odpovědí, ČNB nemá pro kurz žádný specifický cíl, nelze totiž honit více zajíců najednou a pro nás je zavazující cenová stabilita. Jsem si vědom toho, že kurz čas od času kolísá hodně nepříjemně, nicméně empiricky (na krizích za posledních cca 30 let ve světě) se ukázalo, že to je pořád menší zlo, než kurz dlouhodobě fixovat. Co se týká momentální úrovně, nemyslím, že by se nějak výrazně odchyloval od své rovnovážné hodnoty. Ke srovnání cen: vždy najdete anekdotickou evidenci, že to či ono je dražší či levnější, záleží na produktu a na zemi. Konkrétně u benzínu budou konečné ceny asi více dány rozdílem ve spotřebních daních, nákupní cena by se příliš lišit neměla (cena ropy je dána na světovém trhu). Kromě vámi uváděných komodit by se dala uvést elektronika, oblečení ... Ale naproti tomu máte ve svém "spotřebitelském koši" hodně tzv. neobchodovatelných položek, jako je bydlení atd. Celkově jsou životní náklady zde pořád nižší než na západ od našich hranic.
            • ---
            • Question (Azb, 10:45) -
              Dobrý den. a) Podílí se naše centrální banka na nějaké koncepci umoření státního dluhu? b) Neděsí vás skokový nárůst předjímaného schodku připravovaného státního rozpočtu, když jste se před rokem s Kalouskem v televizi skoro drželi za ruce a ujišťovali národ, že všecko je v cajku? c) Existuje možnost bankrotu ČR a máte plán, jak takové události předejit?
            • Answer (Zdeněk Tůma, 14:13) -
              a) Máme sice poradní roli vůči vládě ve finančních otázkách, jsme také "agentem vlády" při aukcích vládních dluhopisů, ale umoření vládního dluhu je věcí vlády, do které centrální banka nemůže vstupovat. Jde především o politické rozhodnutí a vláda a následně parlament musí rozhodnout o tom, jak dosáhnout dlouhodobé vyrovnanosti příjmů a výdajů státu. b) Pokud se dobře pamatuji, tak s p. Kalouskem jsme ujišťovali, že český finanční sektor je stabilní a že současnou ekonomickou krizi ustojí. Že bych kdy v posledních 10 či více letech prohlásil, že vývoj rozpočtu je "super", to mohu vyloučit. c) Jsou země, kterým se podařilo zbankrotovat, takže taková možnost teoreticky vždy existuje. Přestože se naše rozpočty nevyvíjejí zrovna nejlépe, od této krajnosti jsme nicméně zatím hodně daleko...
            • ---
            • Question (Fedor Babayev, 10:37) -
              1. Vyvíjí se kurz koruny vůči euru a dolaru v souladu s cílem ČNB? 2. Je pravděpodobná domněnka, že německá centrální banka nakupuje českou měnu s cílem snížit konkurenceschopnost českých exportérů?
            • Answer (Zdeněk Tůma, 14:13) -
              1. Nemáme žádný cíl pro kurz. 2. Promiňte, ale to je pitomost.
            • ---
            • Question (Mates, 10:14) -
              Dobrý den, zajímal by mě Váš názor na to, které hlavní faktory nyní ovlivňují vývoj kurzu CZK/EUR v krátkém období v současné době? Jak velký vliv má současná ekonomická situace ve světě na vývoj kurzu v krátkém období. Jakou teorií je možno nyní použít k vysvětlení současného kurzu? Je vůbec možné nějakým způsobem v současné situaci predikovat kurzový vývoj v krátkém období? Jaký je Váš odhad kurzového vývoje do konce roku 2009 a hlavní faktory? Jaký je Váš názor na udržení pozice USD jako světové měny? Jak dlouho se ještě udrží čínský juan podhodnocen? Podnikají se v tomto směru nějaké kroky ze strany MMF atd. Je v současné době vyvíjen vyšší tlak na jeho revalvaci? Děkuji za odpovědi
            • Answer (Zdeněk Tůma, 14:11) -
              V krátkém období bych se na žádnou teorii nespoléhal, resp. empiricky se prokázalo, že v krátkém období vývoj kurzu lze nejlépe popsat "náhodnou procházkou"; pro měnovou politiku je podstatný vývoj kurzu spíše v delším období, kde se opíráme o tzv. vývoj fundamentálních veličin a samozřejmě o nepokrytou úrokovou paritu. Dle mého soudu pozice dolaru jako světové měny ohrožena není, nelze pochopitelně vyloučit pozvolné posilování pozice eura. Za MMF mluvit nemohu
            • ---
            • Question (J. Bureš, 09:12) -
              Nebojíte se, že zhoršující se veřejné finance mohou ČNB v dohledné době dotlačit k zvyšování úrokových sazeb?
            • Answer (Zdeněk Tůma, 14:11) -
              Zhoršení stavu veřejných financí mi pochopitelně žádnou radost nedělá a v tomto duchu jsem se vyjádřil také na vládě při projednávání státního rozpočtu. Bylo by pochopitelně naivní se domnívat, že deficit mohl zůstat na stejné úrovni jako vloni, přesto bych razantnější reakci na nižší příjmy uvítal. Dlouhodobě je navíc problém se strukturou rozpočtu, na kterou opakovaně koneckonců upozorňuje i ministr financí Janota (stejně jako jeho předchůdce). Zda nás může vyšší deficit tlačit k vyšším sazbám? Sám jistě tušíte, že na to není jednoznačná odpověď, protože fiskál a jeho vliv na peněžní trh je jen jeden z parametrů našeho rozhodování. Upozorňuji ovšem také na to, že příliš velké půjčování státu může vést samo o sobě k vyšším (dlouhodobým) sazbám, aniž by do toho centrální banka jakkoliv "vstoupila".
            Refresh interview
            Offline rozhovory

            Online rozhovory

            Your opinion
            You can start the on-line discussion here. So far there has been no opinion added to the discussion. All users must be signed in (Přihlásit). If you do not have an account where you could sign in, please register zde.

            Most popular news

              ZALOHA

              Facebook Twitter RSS Youtube RSS

              Your online discussion

              Most discussed news of the day

              Most popular news

                Analyses online  

                 Name of analysis