Investment recommendation

    more...

    Company results - CZ

      more...

      Company results - World

        more...

        IPO, M&A

          more...

          Weekly overview

            more...
             

            Detail - interview
            Vyhlídky české ekonomiky ve stínu globální krize - online rozhovor se členem bankovní rady ČNB Vladimírem Tomšíkem

            Vyhlídky české ekonomiky ve stínu globální krize - online rozhovor se členem bankovní rady ČNB Vladimírem Tomšíkem

            08/12/2008 14:00
            Author: 

            Právě jste vstoupili do rozhovoru s vrchním ředitelem a členem bankovní rady České národní banky Vladimírem Tomšíkem. Vlastní rozhovor začíná ve 14:00 a bude trvat do 15:00. Otázky však můžete klást již nyní po přihlášení kliknutím na zelené tlačítko a vyplněním formuláře.

            Krize tvrdě doléhá na automobilky a na těch stojí český průmysl - máme důvod k obavám? Polevování inflačních tlaků uvolňuje ČNB ruce pro další snižování sazeb, které by mohlo pomoci odvrátit obávané další zpomalování ekonomiky. Jaké kroky lze ze strany centrální banky v budoucnu čekat? Nebo potřebuje česká ekonomika spíše podpůrná rozpočtová opatření? Jaká nejlépe? Proč otázka zavedení eura vyvolává tak vyhraněné postoje - záleží teď vůbec na tom, jakou máme měnu? O těchto a dalších otázkách můžete diskutovat přímo s vrchním ředitelem a členem bankovní rady České národní banky Vladimírem Tomšíkem ! 

             Vladimír Tomšík (nar. 1974) vystudoval Fakultu národohospodářskou a Fakultu financí a účetnictví na Vysoké škole ekonomické v Praze a Fakultu sociálních věd na Univerzitě Karlově v Praze. Doktorát získal v oboru hospodářská politika (VŠE Praha) a v oboru ekonomie (Univerzita Karlova v Praze). V roce 2004 habilitoval v oboru finance na Fakultě financí a účetnictví na Vysoké škole ekonomické v Praze.

            Od roku 1997 pracoval jako odborný asistent na Vysoké škole ekonomické v Praze. V únoru 2000 nastoupil jako analytik do týmu makroekonomických analýz hlavního ekonoma Komerční banky. Od září 2000 pracoval jako hlavní ekonom finanční a poradenské skupiny NEWTON Holding a v letech 2004 - 2006 byl současně vedoucím Ústavu ekonomie na NEWTON College. Od září 2005 do svého jmenování členem bankovní rady ČNB pracoval na pozici zástupce vedoucího týmu analyzujícího pravidla multilaterálních dohod o obchodu a investicích ve Světovém obchodním institutu (World Trade Institute) ve Švýcarsku.

            V letech 1997 - 2005 přednášel kurzy zaměřené na hospodářskou politiku a makroekonomickou analýzu a prognózu na Vysoké škole ekonomické v Praze, Univerzitě Karlově v Praze a na NEWTON College v Brně. Absolvoval zahraniční studijní a pracovní pobyty v Irsku, Německu, USA a Švýcarsku. K problematice měnové politiky a makroekonomie pravidelně vystupuje a publikuje doma i v zahraničí. Od 1. prosince 2006 byl Vladimír Tomšík jmenován členem bankovní rady České národní banky.


            The interview has been closed
            Refresh interview
            • Question (F.V., 14:25) -
              Dobrý den, jak se podle Vás bude vyvíjet kurz koruny v příštím roce? Na čem bude její vývoj nejvíce záviset? Děkuji za odpověď.
            • Answer (Vladimír Tomšík, 15:02) -
              K aktuálnímu kurzu koruny se nechci vyjadřovat. Jediné, co ČNB u kurzu standardně uvádí (komentuje), je jeho dlouhodobý apreciační trend, který vychází z pokračující konvergence české ekonomiky k zemím EU. Nicméně od první prognózy inflace v roce 2009 bude ČNB publikovat tzv. trajektorii měnového kurzu, která je konzistentní s publikovanou prognózou inflace. Veřejnost si tak bude moci sama učinit názor na rizika platnosti aktuální prognózy inflace v souvislosti s aktuálním vývojem měnového kurzu. Poněvadž online rozhovor byl naplánován pouze do 15 hodin, tak si dovolím touto odpovědí rozhovor ukončit. Věřím, že na další dotazy bude více času někdy příště. Děkuji za dotazy a těším se na další on-line setkání s Vámi. Přeji Vám úspěšný pracovní týden.
            • ---
            • Question (, 14:13) -
              Dobrý den, pane řediteli. Rád bych se Vás zeptal, jestli přicházející krize může české ekonomice přinést i něco pozitivního, např. může paradoxně dojít k posílení pozic menších, nezadlužených firem a podniků?
            • Answer (Vladimír Tomšík, 14:56) -
              Já jsem vždy byl optimistou, takže nepochybuji o tom, že každá situace v sobě přináší něco pozitivního. Domnívám se, že tato krize přiměje mnohé účastníky byznysu chovat se v budoucnu zodpovědněji a zároveň i efektivněji, tj. snižovat náklady podnikání/výroby. Firmy, které se již doposud chovaly zodpovědně, tak samozřejmě mají dnes velkou výhodu - tzv. "krize důvěry" se jich týká minimálně.
            • ---
            • Question (Roman Roubíček, 14:11) -
              Dobrý den, Myslíte si, že zasahování vlád do volného trhu je dobré řešení? Nepovede to naopak k prohloubení recese? Děkuji
            • Answer (Vladimír Tomšík, 14:54) -
              Já osobně se domnívám, že ad hoc řešení obecně nejsou šťastná a neprospívají fungování trhu. Jsem zastáncem dopředu stanovených pravidel a dodržování těchto pravidel. Zásahy do trhu jsou opodstatněné pouze v případě hrozícího systémového rizika, tj. rizika selhání celého trhu. Ale takovéto případy jsou zcela výjimečné.
            • ---
            • Question (, 13:58) -
              Dobrý den, co říkáte strmému propadu cen komodit a má tento propad reálné opodstatnění ? Pokud nedojde k stabilnímu financování komoditního sektoru, nedojde ve střednědobém horizontu k vygenerování ještě větší komoditní bubliny? Co energetické komodity? Došlo v tomto sektoru ke změně fundamentu, nebo se jedná jen o korekci trhu? Děkuji. Michal
            • Answer (Vladimír Tomšík, 14:43) -
              Já osobně se domnívám, že u cen komodit (zejména ropy) se jedná o určitou korekci tržních cen. Nicméně je nutné zdůraznit, že ceny komodit vždy byly velmi volatilní a zejména pak procyklické. To znamená, že s ochlazením světové ekonomiky bylo možno očekávat pokles cen komodit.
            • ---
            • Question (matrix, 13:48) -
              Dobrý den, jaký rozdíl v dopadu současné finanční krize na českou ekonomiku by podle Vás byl, kdybychom měli euro? Děkuji.
            • Answer (Vladimír Tomšík, 14:41) -
              Hned v úvodu mé odpovědi chci podotknout, že do problémů v souvislosti se současnou finanční krizí se dostaly země, které jsou jak členem eurozóny, tak stojí i mimo eurozónu. Euro by nás před dopady měnové krize rozhodně neuchránilo. Jediné, co dokáže zemi před finanční či měnovou krizí skutečně ochránit, je provádění zodpovědné hospodářské politiky. Tím, že česká měnová politika měla dlouhodobě nízké úrokové sazby, nebyly v ČR tendence k finančnímu zprostředkování úvěrů a hypoték v cizí měně. A to byl velmi důležitý fakt, který nám pomáhá být do určité míry izolován od problémů současné finanční krize. Existence vlastní měny a vlastní měnové politiky nám tak pomohla nebýt přímo vystaven finanční krizi.
            • ---
            • Question (M.K., 11:43) -
              Dobrý den, kdy podle Vás skončí světová finanční krize a recese a začnou se zotavovat trhy? Děkuji a přeji hezký den.
            • Answer (Vladimír Tomšík, 14:31) -
              Datum konce finanční krize opravdu nevím a ono ani období krize není nikdy přesně ohraničené – vždy budou existovat firmy, které se ocitají v problémech – a to i v době konjunktury. Většina poválečných recesí ve vyspělých zemích trvala 3 až 5 čtvrtletí, takže pokud bude recese v USA a dalších zemích „tradiční“, lze očekávat, že se začne blýskat na lepší časy v roce 2010. Finanční trhy obvykle reagují s určitým předstihem – klesají jako první na začátku recese, ale také se jako první zvedají na jejím konci. Podle této pravidelnosti by se finanční trhy mohly zvednout již příští rok. To vše za předpokladu, že se bude jednat o recesi „tradiční“ a nikoliv o dlouhý bolestivý proces, kterým si například procházelo Japonsko celá devadesátá léta. Stále věřím, že recese v západních zemích bude onou tradiční a nikoliv „japonskou“. Co se týká ČR, domnívám se, že se sice bude jednat o prudké zpomalení z dosavadních rychlých temp růstu na úrovni kolem 6%, na která jsme si zvyklí, ale do recese bychom se neměli propadnout.
            • ---
            • Question (H()L()T4, 11:09) -
              Úroková sazba vyjadřuje cenu peněz. U všech ostatních statků umělé stanovování ceny vede k tržním deformacím. Navíc snižování ceny v případě klesající nabídky a rostoucí poptávky znamená urychlení pádu trhu s tímto statkem. Můžete mi prosím říct, co čekáte, že se stane s CZK, když se k ní ČNB chová stejně jako k výše uvedenému imaginárnímu statku? Děkuji a přeji hezký den
            • Answer (Vladimír Tomšík, 14:26) -
              Dovolím si vyjádřit jiný ekonomický pohled: je sice pravda, že úroková sazba se často populárně označuje jako cena peněz, ale ve skutečnosti je to cena za vypůjčení peněz neboli cena úvěru, a to je rozdíl (viz Milton Friedman). Peníze mají ve srovnání s jinými statky poněkud specifické postavení, protože dnes již nežijeme ve světě komoditních peněz, ale peněz, které jsou v poslední instanci dodávány centrálními bankami. Případné snížení úrokových sazeb tak je způsob, jakým centrální banky podporují nabídku peněz.
            • ---
            • Question (P.Vodstrčilová, Reuters, 10:54) -
              Ještě mám dotaz k dluhopisovému trhu... Jak byste současnou situaci popsal? Vyžaduje tento trh ještě nějaké zásahy ze strany ČNB? Pokud ano, mohl byste naznačit, co připravujete?
            • Answer (Vladimír Tomšík, 14:17) -
              Situace na dluhopisovém trhu sice zatím není srovnatelná se situací, jaká na něm panovala před několika měsíci. A stejně tak tomu není ani na peněžním trhu s kratšími splatnostmi. U peněžního trhu však již pozorujeme tendenci k uklidnění, i když spready jsou zde stále neobvykle vyšší. Ohledně dluhopisového trhu zatím nepřipravujeme žádné nestandardní opatření například v podobě market-makingu, protože se domníváme, že se obnoví důvěra a s ní i normální fungování trhu dluhopisů. Navíc tento trh rozhodně nezamrznul zcela, probíhaly kotace přes brokery.
            • ---
            • Question (P.Vodstrčilová, Reuters, 10:49) -
              Dobrý den. Trh se po dnešních datech o inflaci, která strmě spadla směrem k cíli ČNB, a po slabém zahraničním obchodu začal připravovat na snížení úrokových sazeb během zasedání 17/12. Souhlasíte, že situace je zralá na větší zásah do měnové politiky, než drobné ladění o 25 bps? Děkuji a přeji příjemné odpoledne.
            • Answer (Vladimír Tomšík, 14:16) -
              Tím si v tento okamžik opravdu nejsem jistý. Připomínám, že trajektorie úrokových sazeb v základním scénáři v poslední prognóze inflace byla a je stále klesající. Je skutečně otázkou, do jaké míry nové informace tuto trajektorii skutečně posouvají ještě více směrem dolů, než indikuje dosavadní základní scénář prognózy.
            • ---
            • Question (Hartman, 10:29) -
              Dobrý den, je podle Vás správné zachraňovat automobilky? Mohou si za současné problémy samy, nebo je na vině skutečně finanční krize? Co když to u automobilek nekončí? To budou státy zachraňovat každého, kdo si řekne o peníze...? Děkuji za odpověď, i když není úplně z Vašeho oboru...
            • Answer (Vladimír Tomšík, 14:10) -
              Americké automobilky měly již problémy dlouhodobě. V době finanční krize, kdy je pro firmy obtížnější přístup k financování, se tyto problémy ještě zvýraznily, ale nemám žádné detailní informace o stavu jejich bilancí a cash flow. Obecněji řečeno podpora je opatřením nesystémovým, tržně nekonformním a vede k tzv. morálnímu hazardu ostatních účastníků trhu. Osobně bych proto taková opatření nepodporoval.
            • ---
            • Question (tk, 10:02) -
              Dobrý den, nevím jestli to šachování se sazbama + různé dotační balíčky je to správné. Domnívám se, že se jedná jen o vytloukání klínu klínem a přenesení finančních problémů do budoucnosti. Každý soudný člověk ví, že při snížení sazeb se zvedne zájem o úvěry a tím se zvýší růst HDP, což povede k opětovnému výraznému růstu cen komodit a následnému růstu inflace - pak dojde opět na růst sazeb a jsme tam kde jsme. Jsme v úvěrové pasti - tahle krize je velká, příští bude obrovská a další devastující. Z jakého důvodu by teda měla ČNB snižovat sazby, není lepší se politický šaškárny neúčastnit - nechat ekonomiku přistát (i za cenu krátkodobého propadu) a pak využít hlouposti ostatních zemí a svést se na jejich růstové vlně???
            • Answer (Vladimír Tomšík, 14:09) -
              Váš dotaz se dotýká vztahu měnové politiky a cen komodit. To je téma, které je v měnové teorii stále otevřené a ekonomové se přou, do jaké míry by měnová politika měla brát vážně změny cen komodit a nemovitostí (obecněji řečeno ceny aktiv), protože prudké snižování úroků je jistě může ovlivnit. Připomínám však, že u nás pracujeme v režimu cílování inflace, který se dívá dopředu – dnes míříme na inflaci na počátku roku 2010 a v našem rozhodování o sazbách samozřejmě je i obsažen vliv sazeb na HDP a jeho zpětný vliv na inflaci. Změna sazeb (ať tím či oním směrem) je motivována naší snahou splnit stanovený inflační cíl, nikoliv snahou udržet hospodářský růst na nějaké konkrétní úrovni. Nějaké politické motivy v rozhodování o sazbách já osobně zcela odmítám.
            • ---
            • Question (, 09:21) -
              Inflace v listopadu meziměsíčně poklesla o 0,5 %. Teoreticky tak vzniká nový prostor pro uvolňování měnové politiky, jež by mohlo pomoci české ekonomice v prostředí oslabující poptávky zvenčí. Je podle Vás pravděpodobné, že ČNB tohoto prostoru využije pro snižování sazeb?
            • Answer (Vladimír Tomšík, 13:59) -
              Přeji dobré odpoledne všem účastníkům Patria on-line diskuse. Máte pravdu, že pokles celkové inflace je aktuálně poněkud rychlejší, než předpokládal základní scénář aktuální inflační prognózy. Velký vliv má pokles cen pohonných hmot, o kterém si však osobně myslím, že si do budoucna nemůže udržet stávající razanci v poklesu (ropa již ztratila 2/3 hodnoty od vrcholu na začátku letošního léta). Na druhou stranu musím připomenout, že ČNB sleduje cíl v horizontu 12 až 18 měsíců. Rozhodování o sazbách je komplexní a bere v potaz nejen výši inflace, ale také její strukturu a mnoho dalších veličin (zejména měnový kurz vůči euru). Netroufnu si zde říci, do jaké míry toto dnešní číslo inflace posune implikovanou trajektorii úrokových sazeb ještě více směrem dolů.
            Refresh interview
            Offline rozhovory

            Online rozhovory

            Your opinion
            You can start the on-line discussion here. So far there has been no opinion added to the discussion. All users must be signed in (Přihlásit). If you do not have an account where you could sign in, please register zde.

            Most popular news

              ZALOHA

              Facebook Twitter RSS Youtube RSS

              Your online discussion

              Most discussed news of the day

              Most popular news

                Analyses online  
                 Name of analysis