Investment recommendation

    Company results - CZ

      Company results - World

        IPO, M&A

          Weekly overview

             

            Detail - interview
            Ekonomická krize, nezaměstnanost, mzdy... online rozhovor s předsedou ČMKOS Milanem Štěchem

            Ekonomická krize, nezaměstnanost, mzdy... online rozhovor s předsedou ČMKOS Milanem Štěchem

            23/02/2009 14:00
            Author: 

            Právě jste vstoupili do rozhovoru se senátorem a předsedou Českomoravské konfederace odborových svazů Milanem Štěchem. Vlastní rozhovor začíná ve 14:00 a bude trvat do 15:00. Otázky však můžete klást již nyní po přihlášení kliknutím na zelené tlačítko a vyplněním formuláře. 

            Je skutečně možné, že česká ekonomika letos propadne o téměř 5 %, jak předpověděl předseda ČMKOS? Je vládou schválený protikrizový plán dostatečným řešením? Jak řešit zhoršující se situaci na trhu práce? Mohou vám odbory v krizi vůbec nějak pomoci? Jsou odboráři ochotni bránit pracovní místa i za cenu nižších mezd? Jaké jsou jejich priority? O těchto a dalších otázkách můžete diskutovat přímo se senátorem a předsedou Českomoravské konfederace odborových svazů Milanem Štěchem!

            Milan Štěch (55) se vyučil strojním zámečníkem a vystudoval střední průmyslovou školu. Od nástupu do zaměstnání až do roku 1990 pracoval v závodě Škoda České Budějovice v profesích strojní zámečník, dílenský dispečer, mistr, předseda odborů. V roce 1990 byl zvolen do předsednictva Odborového svazu KOVO, kde nejdříve vykonával funkci vedoucího metodického pracoviště pro jihočeský region a poté funkci místopředsedy svazu. Od roku 1994 působí ve vedení Českomoravské konfederace odborových svazů – osm let jako místopředseda a od dubna roku 2002 je předsedou největší odborové centrály. V roce 1996 byl zvolen senátorem Parlamentu ČR, kde po celé období vykonával funkci místopředsedy výboru pro zdravotnictví a sociální politiku. V roce 2008 byl zvolen místopředsedou Senátu PČR. Zde také působí ve funkcích místopředsedy Stálé komise pro podporu demokracie ve světě a člena Stálé komise pro práce Kanceláře Senátu a člena Organizačního výboru. Od roku 1994 je místopředsedou Rady hospodářské a sociální dohody. Milan Štěch je členem České strany sociálně demokratické. Je ženatý a má dvě děti.


            The interview has been closed
            Refresh interview
            • Question (Aleš, 14:01) -
              Zdravím vás, zajímáte se také o kapitálové trhy? Do čeho v současné době investujete prostředky? Spotřeba nebo investice a (do) čeho? Děkuji za konkretizaci. Aleš
            • Answer (Milan Štěch, 14:59) -
              Peníze mám na spořícím účtu a pokud stát vydá státní dluhopisy s dobrým úrokem jsem ochoten si takovou nabídku produktu koupit. Děkuji za položené otázky a přeji hezký den.
            • ---
            • Question (Jana Kočárková, 13:59) -
              Dobrý den, jste zastáncem progresivního zdanění příjmů a proč ? Proč mají "chudší" platit 15% daň a "bohatší" třeba 40% daň? Co je na tom spravedlivé, existuje nějaké jiné než populistické vysvětlení? Díky moc, Jana Kočárková
            • Answer (Milan Štěch, 14:56) -
              Ano jsem zastáncem progresivního zdanění u fyzických osob. Progresivní danění je určitou formou daně za sociální smír, má své kořeny již v 19. století, byla hlavní formou zdanění po celé 20. století a vyjma některých postkomunistických zemí, kde nastal po pádu režimu naprostý rozvrat daňové soustavy, je to výrazně nejrozšířenější forma danění. Pokud by existovala rovná daň, musela by tomu předcházet daleko výraznější nivelizace příjmů, což ovšem propagátoři rovné daně nechtějí připustit. Myslíte si, že bankéři, doposud neomylní ekonomové finančních skupin pobírali oprávněně vysoké mzdy? Myslím, že současný stav finančního sektoru a hospodářství potvrzuje, že ne.
            • ---
            • Question (RR, 13:46) -
              Dobrý den, mám takový zvláštní dotaz, který se hodí spíše do politologie než do praxe. Myslíte si, že by vláda obecně měla plnit požadavky většinového voliče (většina voličů v ČR má podprůměrné příjmy)? Dovedl byste si představit, že bychom tu měli vládu složenou z odborářů, resp. dělníků? Myslíte si, že by taková vláda byla dostatečně efektivní a že by byla schopna v delším období zajistit více bohatství pro celý stát? Neberte to jako nějakou agresi, ale odbory považuji přece jen za určitou lobbistickou skupinu, která by obecně neměla být tak silná, aby byla schopná vést stát (to už tu jednou přece bylo a jak to dopadlo...). To, že vstupujete do politiky, považuji tudíž za nebezpečné. Díky za názory. RR.
            • Answer (Milan Štěch, 14:50) -
              Odbory nejsou politickou stranou, neusilují o parlamentní většinu a vládní moc. Odbory jsou specifickým občanským sdružením, hájícím zájmy zaměstnanců a lidí, kteří jsou s prací spojeni. Parlamentní reprezentace by měla odrážet občanské spektrum a měla by dbát na soudržnost společnosti. Důvěru lidí by měli získávat ti, kteří jsou ochotni a schopni přijímat takové postupy a zákonná opatření, která umožňují stabilitu a harmonický rozvoj země. Znám mnoho vzdělaných lidí, kteří uvažují a jednají v zájmu zaměstnanců, a to i dělníků, a přitom sami tyto profese nevykonávali. Odborářů v parlamentu je podstatně méně než podnikatelů.
            • ---
            • Question (Zvonař, 13:34) -
              Dobrý den, souhlasíte s plánem NERVu na boj proti krizi? Předpokládám, že nikoliv, potom prosím o infromaci, proč by měla být efektivnější stimulace poptávkové strany při krizi (konkrétně zvýšení důchodu důchodcům v podání návrhu ČSSD) a nikoliv nabídkové strany. děkuji, Zvonař.
            • Answer (Milan Štěch, 14:42) -
              S vládními opatřeními vypracovanými NERVem z více než poloviny souhlasím. Naše návrhy směřují zejména k tomu, aby si stát dále nesnižoval příjmy do veřejných rozpočtů a ve větším rozsahu investoval do státních regionálních a komunálních zakázek a tím podpořil zaměstnanost. Posílení spotřeby občanů považujeme pouze za doplňkový krok.
            • ---
            • Question (comodity, 12:41) -
              Dobrý den, 1/ řekněte prosím váš názor, jak lze zabránit hrozící inflaci, nebo dokonce hyperinflaci a znehodnocení úspor občanů činností státu. Při inflaci totiž stát na úkor úspor občanů znehodnocuje svoje dluhy, které vytvořil financováním rozmařilých prebend svých úředníků. 2/Jak donutit dlužníky, aby svoje dluhy zaplatili, a to zejména ty státní ? 3/ Dále prosím o názor na útěk od odpovědnosti státu za starobní důchody budoucích důchodců, vytvářením nových soukromých zdrojů financování důchodů. Připadá mi, že stát na důchodce chystá dvojité a m o r á l n í kleště, kdy na jedné straně znehodnotí úspory a na druhé straně jako uličník prchá ze závazků, na které vybírá peníze pod trestními sankcemi.
            • Answer (Milan Štěch, 14:39) -
              Inflaci nepovažuji v současné době za největší nebezpečí. Za větší nebezpečí považuji ztrátu zaměstnání, propad mezd, propad poptávky a tím pokles výkonnosti celého hospodářství. Stát je většinou nejlepším uhraditelem svých dluhů, daleko vážnějším problémem bude to, že někteří občané, kteří se v minulosti zadlužili, ztratí zaměstnání a nebudou schopni své závazky plnit. Některé země přijímají opatření, jak lidem, kteří nezaviněně ztratili práci, pomoci. Myslím, že obdobně bude muset postupovat i náš stát. Současná finanční a hospodářská krize potvrzuje, že nejstabilnějším systémem financování důchodů je průběžný systém. Soukromo-kapitálové penzijní fondy mají velké ztráty, které dříve či později přenesou na občany, a proto považuji za zcela nehorázné, že ministr Nečas a vlastně celá vláda se i v této době snaží prosdadit tzv. opt-out.
            • ---
            • Question (F. P., 11:50) -
              Dobrý den, mám takový dojem, že finanční krize je u nás pro firmy spíš jen takové zaklínadlo, nebo zástupný důvod, aby mohly zmrazit platy nebo propustit zaměstnance, kterých neví, jak se jinak zbavit... Co si o tom myslíte Vy? Je krize skutečně tak velká, nebo je jen uměle nafouklá medii a využívaná firmami? Děkuji za odpověď.
            • Answer (Milan Štěch, 14:33) -
              Bohužel, krize je velice vážná, bude asi nebývale hluboká a dlouhá. Některé země s velkou námahou odvracejí státní bankrot a nebo investují do soukromé sféry astronomické částky peněz (USA). Situace jednotlivých firem je rozdílná a potvrzuji, že i my máme poznatky, že některé firmy se snaží globální krize zneužít k neodůvodnitelnému snížení mezd či propouštěná zaměstnanců z pracovního poměru na dobu neurčitou a nabírat pracovníky na dobu určitou.
            • ---
            • Question (Pelcová, 11:28) -
              Dobrý den, pane Štěchu. Mohu se zeptat, na základě čeho jste došel k tak odvážnému odhadu - poklesu ekonomiky o 5 %?
            • Answer (Milan Štěch, 14:29) -
              Předně musím uvést, že náš odhad předpokládaného vývoje HDP nám činí velkou starost, ale rozhodli jsme se toto nepříjemné očekávání zveřejnit proto, abychom přinutili vládu i parlament urychleně hledat opatření, která by zmírnila dopady krize a zajistila nutnou sociální ochranu těch spoluobčanů, které nejvíce postihne, a to ztrátou zaměstnání a výrazným propadem příjmů. Náš odhad vychází zejména z velkého propadu zakázkové náplně všech průmyslových odvětví z avizovaných záměrů propouštění v podnicích s informací o předpokládaném propadu německého hospodářství, se kterým je naše hospodářství úzce propojeno. Aktuální čísla o vývoji v odvětvích a ve firmách naše předpoklady potvrzují. Že propady jsou vysoké potvrzují i výsledky jiných zemí – Japonsko -12%.
            • ---
            • Question (Bob, 10:08) -
              Dobrý den, myslíte si, že naše vláda a ČNB podcenily finanční krizi a udělaly chybu, že se na ni nepřipravily dřív? Děkuji za odpověď.
            • Answer (Milan Štěch, 14:24) -
              Předně chci uvést, že na současnou globální krizi není asi připravena žádná vláda na světě. O to důležitější je, aby se skutečně objektivně analyzovaly její příčiny a ty se odstranily. První, kdo poukázal na nebezpečí zhoršení hospodářské situace, byla naše odborová centrála, která již v květnu loňského roku v analýze pod názvem Pokračující české reformy a nastupující světová ekonomická krize, mimo jiné, upozornila na začínající propad zakázkové náplně firem. Naše varovné upozornění jsme zaktualizovali v říjnu loňského roku a opakovaně jsme žádali, aby se nastávající situací zabývala vláda. Ta ještě koncem roku prohlašovala, že se krize České republiky nedotkne. Myslím, že jednou z příčin bylo i to, že si byla vědoma, že jí prosazené tzv. reformy veřejných financí oslabily finanční akceschopnost státu a že by některé připravované reformy musela zastavit. Samozřejmě, že Česká republika má v opatření proti krizi výrazné zpoždění, ale nejvážnější je to, že nedostatečně koordinuje celoevropská opatření z titulu předsednictví EU.
            • ---
            • Question (Luboš, 09:38) -
              Domnívám se, že největší problém je v okrádání zaměstnanců v dělnických profesích na úkor managementu. Nízké mzdy dělníků (tj. podstatné většiny zaměstnanců) neumožňují návrat finančních prostředků do ekonomiky prostřednictvím nákupu výrobků.
            • Answer (Milan Štěch, 14:15) -
              Domnívám se, že jednou z příčin současné krize jsou příliš velké rozdíly mezi příjmy nejbohatších občanů a běžných zaměstnanců. Na celém světě se neustále zvyšuje rozdíl mezi nejbohatšími a tzv. střední skupinou, která často přestává mít schopnost hradit svoje běžné výdaje a zadlužuje se. Přitom nabídka zboží a služeb je vysoká. Neúměrně vysoká diferenciace příjmů se týká i rozdílu mezi platy managementu a běžných zaměstnanců.
            • ---
            • Question (Koutný, 09:35) -
              Dobrý den, je pro vás při současném zpomalení české ekonomiky a horšících se vyhlídkách do budoucna větší prioritou zachování současné úrovně mezd (nebo dokonce jejich zvyšování) nebo soustředíte své síly spíše na limitování propouštění a udržení současné míry zaměstnanosti?
            • Answer (Milan Štěch, 14:10) -
              Samozřejmě, že prioritou je udržení co nejvyšší zaměstnanosti. Snažíme se přesvědčit vládu, aby stát přispíval firmám, které se zavážou na přechodnou dobu, že i při poklesu zakázek nebudou propouštět lidi a zajistí jejich školení či rekvalifikaci, toto se nám částečně daří. Nemůžeme ale oslabit naši pozornost na vývoj mezd a platů a nemůžeme připustit jakýkoliv neodůvodněný pokles, protože propad kupní síly občanů by dále krizi prohluboval. Také se snažíme, aby vláda ve větší míře podpořila veřejné zakázky, a to nejen v oblasti stavebnictví, ale např. v obnově dopravních prostředků či energetiky, zelených investic a infrastruktury měst a obcí.
            • ---
            • Question (Alex, 09:33) -
              Dobrý den, jak mohou podle Vás odbory za současné situace pomoci ekonomice? Děkuji.
            • Answer (Milan Štěch, 14:05) -
              Na úrovni podniků a odborových svazů vést dialog tak, aby zohlednily skutečně objektivní situaci. To znamená, aby vzaly v potaz zakázkovou náplň firmy, chování managementu, konkurenceschopnost firmy a vývoj v obdobných firmách. To ale neznamená, že budou jednostranně přijímat návrhy managementu, zejména pokud je zřejmé, že management se snaží současné krize zneužít k oslabení postavení odborové organizace a především ke snížení mezd. Na úrovni centrály (ČMKOS) se snažíme ve spolupráci s našimi kolegy z evropských zemí navrhovat taková řešení, která mohou krizi zmírnit. Samozřejmě prvotním posláním odborů je chránit zaměstnance, a proto musíme dbát i na dostatečnou sociální ochranu v případě propouštění zaměstnanců. Konkrétní naše návrhy jak dopady krize zmírnit najdete na naší adrese www.cmkos.cz (analýza „Krize – pohled odborů“).
            Refresh interview
            Offline rozhovory

            Online rozhovory

            Your opinion
            You can start the on-line discussion here. So far there has been no opinion added to the discussion. All users must be signed in (Přihlásit). If you do not have an account where you could sign in, please register zde.

            Most popular news

              ZALOHA

              Facebook Twitter RSS Youtube RSS

              Your online discussion

              Most popular news

                Analyses online  

                 Name of analysis