Česko nakonec na zasedání ministrů financí v Bruselu souhlasilo s reformou finančního dohledu v Evropské unii, ke které mělo v minulosti řadu výhrad. Novinářům to dnes řekl ministr financí Miroslav Kalousek. Podle něj ve svém odporu zůstalo prakticky osamocené poté, co Británie stáhla své námitky. Češi tak neměli šanci návrh jakkoliv změnit a ustoupili, aby si nezhoršili vyjednávací pozici do budoucnosti, uvedl Kalousek.
"Se skřípením zubů v okamžiku, kdy Česká republika zůstala osamocena a výsledek byl předem dán, jsme řekli, že nebudeme rušit jednotu Rady EU, protože je to pro nás poměrně důležité pro vyjednávací pozici do dalších témat," řekl Kalousek. "Velká Británie byla až do včerejšího dne (pondělí) stejného názoru, a prokázala tak mimořádný projev pragmatismu," dodal.
Reforma unijního dohledu spočívá ve vytvoření tří panevropských regulačních orgánů - jeden má dohlížet na bankovní sektor, druhý na pojišťovnický sektor a třetí na samotné finanční trhy. Česku i Británii od začátku jednání vadilo, že nové dohledové orgány by mohly zasahovat do chodu jednotlivých finančních institucí a jejich slovo by bylo větší než slovo národních regulátorů.
Konečná dohoda počítá s tím, že národní regulátor bude schopný zvrátit rozhodnutí unijního regulátora v případě, že unijní verdikt bude mít důsledky pro národní rozpočet. Stát však bude muset své "odvolání" řádně vysvětlit, argumentování malichernými důvody má zabránit speciální klauzule. "V současnosti nemáme dostatečný dohled. Lidé si prostě budou muset zvyknout," odpověděl případným kritikům dohody eurokomisař pro vnitřní trh Michel Barnier.
Česko naopak nadále trvá na odmítavém postoji k případnému zavedení bankovní daně v Evropské unii. Zavedení poplatku, z něhož by státy mohly v budoucnosti platit záchranu problematických bank, prosazuje Evropská komise. Bývalá vláda premiéra Jana Fischera ovšem na červnovém summitu EU vyjednala výjimku, podle níž Češi zavést daň nechtějí. "Nová vláda navazuje na úřednickou vládu a trváme na tom, že bankovní daň nebo bankovní poplatky v České republice zavést nechceme, a potvrzujeme výjimku, kterou dojednal už premiér Fischer," řekl Kalousek. Zatím ovšem zdaleka není jisté, že bankovní daň nebo dokonce daň z finančních transakcí, o níž uvažují některé země, začne v unii vůbec někdy platit. Dnešní jednání ministrů financí EU v Bruselu prokázalo, že postoje jednotlivých zemí jsou stále velmi odlišné. "My nechceme daň z finančních transakcí. Bankovní daň je daleko vhodnější a pomohla by nám vyrovnat se lépe s finančními krizemi v budoucnosti," uvedl švédský ministr financí Anders Borg.
Země jako Německo či Rakousko dávají naopak přednost dani z finančních transakcí, která by podle nich do státní kasy přinesla výrazně vyšší příjmy. "Musíme si vyjasnit ještě celou řadu otázek. Je ale důležité, aby se zdanění bank zúčastnilo co nejvíce zemí, nejlépe všechny," řekl rakouský ministr financí Josef Pröll. Češi jsou ovšem i v tomto případě skeptičtí. Podle Kalouska je navíc velmi pravděpodobné, že se unie nedokáže dohodnout ani na jednom z navrhovaných řešení. "K transakční dani máme stejný přístup. Jsme k tomu velmi zdrženliví, ale tam zdaleka nejsme sami. Obavy plynou z toho, že v případě zavedení transakční daně v evropském prostoru by se jednotlivé instituce přesunuly mimo Evropskou unii," doplnil.