Postupné zpomalování čínské ekonomiky během posledních deseti let vyvolávalo podle profesora ekonomie Antonia Fatáse z INSEAD otázky týkající se samotné udržitelnosti „čínského ekonomického zázraku“. Fatás se pak sám snaží najít odpovědi na to, co se dá v budoucnu od dalšího vývoje v čínském hospodářství čekat, a poukazuje na fakt, že ekonomové se na podobné země většinou dívají z perspektivy konvergenčních modelů založených na práci Roberta Solowa.
Úspěšné rozvíjející se ekonomiky by podle těchto modelů měly být schopny růst rychleji než země vyspělé a dohánět tak jejich životní standard. S tím, jak se mu přibližují, by ale mělo tempo jejich růstu klesat a dostávat se na úroveň běžnou v bohatších zemích. Podle Fatáse je ovšem v praxi těžké najít porovnatelné ekonomiky, v případě Číny je zřejmě nejlepším modelem Jižní Korea. Ta je totiž na rozdíl od Hong Kongu či Singapuru dost velká.
Fatás se zaměřuje na období let 1980–2018 a jako klíčový indikátor používá produkt na hlavu, který ukazuje na výši a vývoj produktivity. V následujícím grafu srovnává úroveň produktu na hodinu (relativně k USA – osa x) v každém jednotlivém roce s růstem tohoto ukazatele v následujících pěti letech:
Z grafu je zřejmé, že postupný pokles tempa růstu produktivity končí prozatím v oblasti, ze které „startovala“ Jižní Korea v době, kdy její rozvoj odpovídal současnému rozvoji čínské ekonomiky. Dnes se tak Čína nachází asi na 20 % americké produktivity (poslední data v grafu se týkají pěti let mezi roky 2013–2018) a pokud bude dál pokračovat po podobné cestě, jakou kráčela Korea, poroste podle Fatáse tempem kolem 6 %.
Ve druhém grafu Fatás porovnává data s delšími časovými řadami a v tomto případě jsou údaje znatelně volatilnější. Celkově pak ekonom tvrdí, že zpomalování tempa růstu čínské ekonomiky je třeba vnímat jako přirozený proces konvergence. Při srovnávání s Jižní Koreou je pak podle něj důležité si uvědomit, že tato země dosahuje ve skupině porovnatelných ekonomik výborných výsledků. Jestliže pak její zkušenosti bereme jako relevantní ukazatel dalšího vývoje v Číně, jsme možná příliš velkými optimisty.
Zdroj: Blog Antonia Fatáse