Obměna na čele nejdůležitější centrální banky je za dveřmi. Prokuratura ministerstva spravedlnosti USA zrušila trestní šetření vůči současnému šéfovi Fedu Powellovi, což byla nutná podmínka pro to, aby jazýček na vahách – republikánský senátor Tom Willis – připojil svůj hlas pro Donaldem Trumpem vybraného kandidáta na post příštího šéfa americké centrální banky. Nominant Kevin Warsh by tedy ve středu měl být senátním výborem posunut k závěrečné konfirmaci na plénu. Vzhledem k tomu, že republikáni mají v Senátu vcelku jasnou většinu, tak by neměl být problém dokončit jmenovací proces do 15. května, kdy končí mandát J. Powellovi v čele Fedu. Na červnovém zasedání tak bude americká centrální banka reprezentována novým lídrem, ale znamená to, že ve vedení nebude Jay Powell? To je otázka, která nepochybně zazní na zítřejší tiskové konferenci po zasedání Fedu, kterou Powell naposledy povede.
Věci se mají tak, že J. Powellovi, jakožto guvernérovi Fedu, končí mandát až v lednu 2028. Za normálních okolností tradice velí, že pokud šéfovi Fedu skončí mandát, tak vedení centrální banky opouští. Ataky amerického prezidenta vůči měnové politice Fedu a Powellovi osobně však činí aktuální situaci natolik nenormální, že nikoho nepřekvapí, pokud se současný šéf centrální banky rozhodne v Radě guvernérů zůstat.
Powellovo rozhodnutí – zdali zůstat či jít – přitom může být důležitější, než se zdá. V současnosti je sice sedm členů Rady guvernérů součástí jedenáctičlenného výboru FOMC (kam patří i čtyři prezidenti regionálních Fedů), který rozhoduje o úrokových sazbách, ale Rada sama o sobě může mnohé počínaje regulací, bankovním dohledem až po strategické nastavování měnové politiky. Zde je pak důležité dodat, že v sedmičlenné Radě guvernérů již nyní figurují tři relativně spřízněné duše s názory Bílého domu – guvernéři Bowmanová, Waller a Miran. Pokud přijde do čela Warsh a Powell se rozhodne Fed opustit, tak „Trumpovi centrální bankéři“ získají v Radě guvernérů většinu. V případě, že se Powell rozhodne zůstat, tak bude muset vedení Fedu opustit bývalý Trumpův ekonomický poradce Stephen Miran, jemuž mandát expiroval v lednu a bude jej muset přepustit právě Warshovi.
Sečteno a podtrženo: politické okolnosti tomu chtěly, že mladý finančník Kevin Warsh má nakročeno do čela Fedu. Nicméně, o tom nakolik bude moci během nejbližších několika kvartálů prakticky změnit politiku americké centrální banky, může rozhodnout (a nadále rozhodovat) jeho předchůdce.
TRHY
Koruna
Ropa zpět nad sto dolary a narůstající disrupce na straně nabídky zatím nechávají korunu netečnou. V okolí 24,30 EUR/CZK tuzemská měna vyčkává, jak dopadnou zasedání klíčových centrálních bank v tomto týdnu - zejména ECB. My počítáme se stabilitou sazeb, ale relativně jestřábí rétorikou směrem k dalším měsícům, což je v souladu s aktuálním tržním pricingem a pro korunu by tak nemělo jít o větší překvapení.
Eurodolar
Eurodolar začal týden v relativním klidu a to přesto, že se cena ropy tlačí stále vzhůru.
Dnes sice na trh čekají druhořadá data, ale druhá polovina týdne bude hektická (zasedání Fedu i ECB, výsledky HDP i inflace), takže volatilita měnového páru velmi pravděpodobně vzroste.
Forint
Měnová politika Národní banky Maďarska (MNB) zůstane i po dnešním odpoledni beze změny, přičemž základní úroková sazba by měla setrvat na úrovni 6,25 %, což odráží deklarovanou preferenci banky pro opatrný a striktně datově podmíněný přístup. MNB opakovaně zdůrazňuje, že rozhodování bude i nadále vycházet z příchozích makroekonomických dat, nikoli z předem dané trajektorie snižování sazeb, přičemž klíčovou prioritou zůstává ukotvení inflačních očekávání. Připomeňme, že MNB v poslední prognóze revidovala inflační výhled směrem nahoru kvůli zvýšené vnější nejistotě, byť aktuální data vyznívají příznivěji (inflace v březnu zpomalila na 1,8 % meziročně). Další krátkodobá rizika směrem dolů přitom přinášejí oznámené plošné slevy velkých potravinářských diskontních řetězců a výrazné posílení forintu, které přes levnější dovoz může dále tlumit cenový růst. Naopak, tak jako jinde – dezinflační faktory jsou vyvažovány významnými proinflačními riziky v podobě energetického nabídkového šoku po uzavření Hormuzského průlivu.
Pokud jde o rétoriku MNB, tak očekáváme, že centrální banka zopakuje svůj závazek k přísně podmíněnému, datově závislému přístupu. Střednědobý výhled pro sazby MNB ale bude záviset na vývoji cen energií a komodit; kdy rychlá deeskalace napětí kolem Hormuzského průlivu by manévrovací prostor banky rozšířila. Stejně tak další posílení forintu (např. směrem k 350 EUR/HUF) by rovněž otevřelo debatu o dalším snížení sazeb.