Nedůvěru vůči kondici aktiv rakouských bank v regionu Střední a východní Evropy a vůči adekvátnosti vytvořených rezerv vyslovil Mezinárodní měnový fond v pravidelném reportu. MMF zacílil na Maďarsko, Rumunsko, Chorvatsko a Slovinsko s tím, že oficiálně je šestina úvěrů rakouských bank 90 a více dní po splatnosti. Třemi největšími věřiteli regionu jsou skupiny , a .
„Kvalita bankovní aktiv se zhoršuje a je velmi obtížné mít plnou důvěru v předložená data,“ uvedl MMF ve zprávě o finanční stabilitě. „Rezervy vůči špatným úvěrům mohou být na neadekvátní výši,“ uvedl MMF směrem ke čtyřem výše jmenovaným zemím. Ačkoli Rakousko tvoří pouze 3 % ekonomiky eurozóny, rozsahem úvěrování v celkovém objemu kolem 326 miliard eur je pro region klíčové.
Přestože se kapitálová vybavenost rakouských bank v posledních letech zvýšila, MMF ji stále vidí jako zaostávající za konkurencí v Evropě. Dodejme, že podobná slova opakovaně plynou z rakouské centrální banky ÖNB. „Regulátoři by měli zvážit omezení výplaty dividend,“ uvedl ve zprávě MMF s tím, že s ohledem právě na aktivity v CEE budou muset rakouské banky posílit kapitál více, než co požadují základní regulatorní pravidla. Připomeňme, že v červenci realizovala navýšení kapitálu emisí nových akcií a splatila participační kapitál včetně státní pomoci, poskytnuté v roce 2009. stále drží státní půjčku v rozsahu 1,75 mld. eur a odmítá tlak na navýšení kapitálu cestou emise nových akcií a omezení dividend.
„Publikovaná data mohou podceňovat skutečný rozsah špatných úvěrů, protože jednak neklasifikují veškerý dluh, například v případě, že dlužník selže u dílčího závazku. Banky také mohou úvěry vykazovat jako v pořádku, ačkoli ty prošly restrukturalizací. MMF v tomto směru spoléhá, že až dohled nad významnými bankami přejde pod ECB, ta si vyžádá preciznější údaje a kvalita a hodnověrnost reportingu budou sjednoceny.
MMF připomněl znárodnění Hypo Alpe Adria, Kommunakredit Austria a KA Finanz či Oesterreichische Volksbanken s tím, že jde o zátěž pro rakouské daňové poplatníky. Dle MMF by také Rakousko mělo nahradit nynější program pojištění depozit, který se dle MMF neosvědčil a neprokázal schopnost odvrátit bankroty. Nahrazen by dle MMF měl být novou institucí, financovanou z bankovní daně.
Strašákem pro nejen rakouské banky je další plán maďarského kabinetu pod vedením premiéra Orbána pomoci dlužníkům na cizoměnových úvěrech. Z pera dvou blízkých spolupracovníků bývalého ministra financí vlády Viktora Orbána a současného guvernéra MNB György Matolcsyho na sklonku srpna vzešla studie, která by mohla nahradit současný plán pomoci dlužníkům u FX úvěrů, zejména hypoték. Prosazuje mimo jiné možnost odpuštění splátek části jistin a za hlavní cíl označuje eliminaci kurzovního rizika. Náklady nového programu přitom odhaduje na 30 až 40 miliard forintů ročně, aniž by bylo řečeno, kdo zaplatí kolik.
Zhruba tři čtvrtiny maďarského bankovního sektoru jsou v rukou zahraničních bank - , Groep, Group, Intesa SanPaolo a . Nelibost vyslovil také šéf největší „domácí“ banky , který se kvůli Orbánovým krokům rozhodl prodat všechny držené akcie . Orbán již v červenci vyslovil cíl konce existence FX úvěrů v Maďarsku a ještě dříve přání vrátit většinu sektoru do maďarských rukou. Pohyb měnových kurzů znamenal pro maďarské domácnosti prudký a nezvladatelný nárůst úvěrových splátek, v nemálo případech až na hodnotu celého příjmu.
Šéf největší maďarské banky Sandor Csanyi uvedl, že si neumí představit snížení splátek o více jak 15 %. Maďarský list Nepszabadsag ale ve středu napsal, že vláda bude požadovat krácení nejméně o 20 % a za návrhem z pera zástupců centrální banky stojí. Za nesmysl pak Csanyi označil snahu o konverzi všech FX úvěrů do forintu, který by se jednoduše pod takovým krokem rozpadl. Akcie banky od července oslabily o 18 % a Csanyi uvedl, že Orbán stál za jeho prodejem prodat celý svůj podíl v . Forint ve 2Q13 posílil k euru o 3,1 %, což bylo nejvíc mezi 31 měnami, sledovanými Bloomberg. Od července – úvah o dalším FX programu – ale oslabil o 2,5 %. Administrativní kurs mezi CHF a HUF pro splácení těchto dluhů list Nepszabadsag vidí kolem úrovně 200.
Vláda chce program prosadit do konce roku 2013 – příští rok zemi čekají parlamentní volby. Mezitím si věřitelé i banky musejí přežvýkávat často protichůdná vyjádření jednotlivých politiků. „Nebude to fungovat, banky program neakceptují. Čím více tlaku na banky, tím více kapitálu z Maďarska uteče,“ shrnuje Fredrik Erixon z bruselského Centra pro ekonomiku a politiku. „Bankovní sektor nemůže promptně uřídit konverzi cizoměnových úvěrů. Řešení musí být společné mezi bankami, klienty a vládou,“ uvedl šéf maďarské bankovní asociace Mihaly Patai. „Pokud by se banky rozhodly hromadně konvertovat úvěry v CHF do forintu, povede to k jeho kolapsu v řádu několika dní – na provedení programu bychom potřebovali objem kolem 10 až 12 miliard švýcarských franků,“ poznamenal Patai.
Maďaři drží zejména FX hypotéky, ty v objemu 1,81 bilionu forintů (7,4 mld. USD). Jde o 13 % HDP země, z toho 2/3 ve švýcarských francích. Rozbuškou se stalo postupné oslabení forintu k CHF o 42 % za posledních pět let.
Šéf Treichl uvedl, že čeká na moment, kdy si Maďaři uvědomí, že poškozování bank (Erste je v zemi ztrátová kvůli nestandardním opatřením i bankovní dani) znamená negativní dopady pro maďarskou ekonomiku. „Ohledně Maďarska dozrává přesvědčení, že co je moc, to je moc. Pokud politici opakovaně dávají najevo, že vás nechtějí, v určitém momentě odejdete,“ uvedl Treichl na konci července v rozhovoru s analytiky. Do té doby přitom opakovaně odmítal, že by z Maďarska odešla. Později opět ujišťoval, že banka maďarský trh nevzdá. I Treichl nedávno prodával akcie vlastní banky v dlouho neviděném objemu.
(Zdroj: Bloomberg, Reuters, , OTP)