Prezident Václav Klaus se dnes vyslovil pro další využívání jaderné energie, bez které podle něj nelze zajistit dostatek elektřiny. Za jedinou naději lidstva do budoucna jadernou energetiku po dnešním setkání s Klausem označil i ministr průmyslu a obchodu Martin Říman (ODS). Zákaz stavby nových jaderných zdrojů, který do koaliční smlouvy prosadili zelení, Říman považuje za "krátkodobé intermezzo". Oponenti ale míní, že by nebylo nutné stavět nové zdroje, pokud by se zamezilo plýtvání elektřinou, víc se využívala úsporná opatření a výroba byla hospodárnější.
"Musím jasně říci, že chceme-li mít elektrickou energii, nemůžeme se obejít bez energetiky jaderné. To není žádný výrok k tomu, jestli se něco plánuje nebo neplánuje ve vládě, v ČEZu nebo kdekoliv jinde. Je to normální lidský názor a stanovisko a já doufám, že dříve či později to pochopí i ti, kteří do dosud možná bohužel nechápou," řekl dnes novinářům Klaus.
Další využití jaderné energie dnes podpořil i Říman, podle kterého je to jediná naděje pro lidstvo. "Z tohoto pohledu k tomu musíme přistupovat," prohlásil Říman. Zákaz přípravných prací na nových jaderných zdrojích, který obsahuje koaliční smlouva, Říman označil za "krátkodobé intermezzo, které s koncem této koalice skončí".
Česká republika podle Římana na jadernou energetiku nerezignovala. Ministr připomněl, že v úterý byl v Praze slavnostně odhalen experimentální reaktor na termojadernou fúzi. Tokamak Česku bezplatně poskytla Velká Británie. "Stáváme se jednou ze čtyř nebo pěti zemí v Evropě, které zařízení takového druhu mají. Vláda podpořila přesun tohoto zařízení k nám. V květnu se z naší iniciativy bude v Praze konat celoevropské jaderné fórum," podotkl Říman, podle kterého v Česku výrazně přibývá příznivců jaderné energetiky.
Také podle premiéra Mirka Topolánka (ODS) nemá Česká republika do budoucna v energetice příliš jiných možností než výstavbu nových jaderných zdrojů. "Musíme velmi seriózně diskutovat o výstavbě nových jaderných bloků, jinak se dostaneme do neřešitelného problému v budoucnosti," řekl na začátku března Topolánek. "Budeme to zkoušet, budeme o tom jednat. A když to nebudeme my, budou to ti po nás," dodal.
Nutnost diskuse o jaderné energetice připouštějí i koaliční zelení, do koaliční smlouvy ale prosadili, aby Česko nyní nové zdroje nestavělo. Současná zdrojová základna je například podle náměstka ministra životního prostředí Aleše Kutáka pro výrobu elektřiny dostatečná a není třeba ji do roku 2020 rozšiřovat.
Nyní má Česko přebytky elektřiny a za hranicemi končí zhruba každá pátá kilowatthodina vyrobená v domácích elektrárnách. Čistý vývoz elektřiny, tedy vývoz minus dovoz, z Česka se podle Římana krátkodobě díky poptávce ze zahraničí ještě zvýší; pokud se ale nepostaví nové zdroje bude už následovat jen pokles. "Pokud se nestane nic, tak někdy mezi roky 2015 až 2017 se dostaneme na nulu a pak se už budeme jen propadat do záporného salda," řekl již dříve Říman. Pokud by se částečně prolomily ekologické limity, které brání těžbě uhlí mimo vymezené území, a pokračovalo se v jaderném programu, lze podle Římana posunout bod, kdy se vyrovná výroba elektřiny s její spotřebou do roku 2030.
Struktura zdrojů je nyní podle premiéra velmi vhodně nastavena. Postupně se ale budou vyčerpávat zásoby hnědého uhlí, z něhož se v současnosti vyrábí přes 60 procent elektřiny. Jiné zdroje nemohou podle Topolánka tento výpadek zcela nahradit, byť zřejmě do budoucna poroste podíl obnovitelných zdrojů, například biomasy, a plynu na výrobě elektřiny. O výstavbě elektráren na zemní plyn nyní například uvažuje tuzemský energetický gigant ČEZ.