Americká centrální banka (Fed) snížila na posledním zasedání 18. března základní úrokovou sazbu o tři čtvrtě procentního bodu, protože se obávala, že krize na trhu bydlení a otřesy na finančních trzích by mohly vyvolat výrazný ekonomický pokles. Vyplývá to ze zápisu z jednání, který Fed včera zveřejnil.
"Někteří (členové měnového výboru) se domnívali, že se nedá vyloučit dlouhý a těžký ekonomický sestup, zejména vzhledem k dalšímu omezování dostupnosti úvěrů a přetrvávající slabosti trhu bydlení," uvádí se v zápisu.
Fed na zasedání snížil základní sazbu mezibankovního trhu na 2,25 procenta a diskontní sazbu, za niž poskytuje krátkodobé půjčky bankám, srazil rovněž o tři čtvrtě procentního bodu na 2,5 procenta. Na předešlém zasedání na konci ledna Fed snížil základní sazbu o půl procentního bodu; za poslední čtvrtstoletí to byl během dvou měsíců jeho nejaktivnější zásah do úvěrových nákladů, které ovlivňují chod celé ekonomiky.
Březnové snížení úroků nicméně nebylo tak výrazné, jak očekávali analytici; ti většinou počítali s poklesem o celý procentní bod. Fed tehdy uvedl, že z nejnovějších statistických informací je zřejmé další oslabování ekonomické aktivity, a poslední údaje například z trhu práce to potvrdily. Podle řady ekonomů je nyní americká ekonomika v recesi, která bude trvat zřejmě celé první pololetí.
Se snížením úroků o tři čtvrtě bodu v březnu nesouhlasili dva členové měnového výboru Charles Plosser a Richard Fisher. Oba upozorňovali na nebezpečí zvýšené inflace a přimlouvali se za méně razantní uvolnění měnové politiky.