Index spotřebitelských cen v květnu stoupl o 0,5 procenta (konsensus i odhad Patria Finance: 0,4 %). Meziroční inflace setrvala na 6,8 procenta, jichž dosáhla o měsíc dříve. Podle předpokladů do inflace nejvýrazněji promluvily ropa a potraviny.
Ceny ropy zdolávají jeden rekord za druhým jako po másle. V průběhu května prakticky po celou dobu stoupaly. Na konci třetího květnového týdne dosáhly vrcholu na 135 dolarech za barel. Přišla chvilka zklidnění, kterou ukončila až výrazně negativní data o míře nezaměstnanosti v USA, jež oslabila dolar, s nímž je v poslední době negativní korelací svázána ropa. Její cena prudce vystřelila až ke 139 dolarům za barel, kde se nachází i právě v tomto okamžiku. Dopady na inflaci a ekonomiku snad ani nemá cenu opět připomínat. Benzín (Natural 95) již brzy zdraží na 34 korun za litr, naftu patrně čeká skok na 36,30 korun za litr. Pokud by ropa pokračovala v růstu své ceny až k hranici 150 dolarů, zdražil by benzín na 35 korun za litr a nafta na 37,50 korun za litr, za jinak stejných podmínek. Hypoteticky (doufejme), pokud by ropa stála 200 dolarů, přišel by litr benzínu na 40 korun a nafta by stála více než 43 korun za litr.
Ztracenou sílu nalezla inflace v cenách potravin. Zdálo se, že meziroční míra inflace v této části spotřebního koše dosáhla vrcholu v lednu, kdy činila 12 procent. Následně začala klesat a v dubnu sestoupila na 9,6 procenta. Minulý měsíc ovšem opět vystoupila na 10,6 procenta. V květnu k růstu cen přispěly dražší sezónní ceny zeleniny, brambor a ovoce, ale také zdražení rýže, mouky a chleba. Česká republika sdílí celosvětový trend rostoucích cen potravin a podobně jako zbytek světa doufá, že letošní úroda zchladí žár na tomto trhu. Poměry na trhu se zemědělskými komoditami a potravinami rozhýbala stoupající a měnící se poptávka v asijských zemích, biopaliva, loňská neúroda v některých důležitých exportních zemích a v neposlední řadě také sekuritizace, která zařadila potraviny do instrumentária finančních investorů hned vedle akcií, dluhopisů, měn, ropy či kovů.
Začíná se naplňovat horší z inflačních scénářů. Po lednovém zdolání kóty s výškou 7,5 procenta se předpokládalo, že by inflace měla rychle sestupovat z vrcholu zpět do základního tábora, tedy k hodnotě inflačního cíle ČNB. Ropa a potraviny se ovšem ukázaly být komplikacemi při sestupu a ekonomice začíná hrozit výšková nemoc, tedy zvýšení inflačních očekávání. Ta by se následně mohla projevit ve vyšších mzdových požadavcích a odtud zpětně ovlivnit ceny. Před centrální bankou stojí nelehká úloha, jak tomuto scénáři zabránit, když zároveň začíná zpomalovat hospodářský růst a kurz koruny již delší dobu neposlouchá, co se děje v ekonomice.
Na základě vývoje v posledních dvou měsících jsme přehodnotili prognózu inflace na konci letošního roku. Podle aktuálního odhadu by měla v prosinci činit 5,9 procenta. Odhady jsou samozřejmě zatíženy mírou nejistoty vývoje na trhu s komoditami, energetickými i zemědělskými.