Komentář byl doplněn:
Meziroční růst mezd ve druhém čtvrtletí dosáhl nominálně 8,0 procent. Průměrná mzda vzrostla na 23.182 korun. Po vysokém růstu mezd v prvním kvartále, kam se z daňových důvodů přesouvaly výplaty prémií, jsme zpomalení čekali, avšak o něco méně výrazné. Nominálně si mzdy drží solidní dynamiku, ale vysoká inflace stlačila reálný růst mezd jen na 1,1 procenta. Ve firemním sektoru mzdy vzrostly nominálně o 9,3 procenta, v nepodnikatelském jen o 3,0 procenta.
Z jednotlivých odvětví hospodářství si nejvyšší růst mezd připsaly činnosti související s nemovitostmi a pronájmem (12 %). Vysoký růst sledujeme také v těžebním průmyslu, dopravě a stavebnictví. Na druhé straně stojí finanční instituce, kde se mzdy v nominálním vyjádření snížily o 2 procenta. Nízký růst mezd vykázala odvětví vzdělávání, veřejné správy nebo zdravotnictví. Po očištění o inflaci mzdy v těchto odvětvích dokonce meziročně klesly.
Celkově pomalý reálný růst mezd v důsledku zvýšené inflace je faktor, který přispívá ke zpomalování domácí spotřeby a tím i hrubého domácího produktu. Ten ve druhém čtvrtletí reálně vzrostl o 4,5 procenta (podle předběžných čísel). Ačkoli reálný růst mezd může v dalších kvartálech mírně zrychlit, stále zůstane negativním faktorem pro růst ekonomiky. Ke mzdám by se navíc měla přidat rostoucí nezaměstnanost s nepříznivým vlivem na celkový objem útrat.
Riziko, že vysoký růst spotřebitelských cen bude vyvolávat vyšší tlak na mzdy, zůstává. Přesto je zmírnění mzdové inflace spolu s korekcí na ropě a poklesu cen potravin faktorem, který by měl dát prostor pro další uvolnění měnové politiky. Zůstáváme proto u očekávání ještě jednoho snížení sazeb v letošním roce.