Hrubý domácí produkt se ve 2. čtvrtletí podle zpřesněných dat meziročně zvýšil o 4,6 procenta, což je o desetinu procentního bodu výše, než uváděl rychlý dohad ČSÚ. Zároveň byla revidována vzhůru i data za 1. čtvrtletí. K růstu ekonomiky ve 2. kvartálu přispěl především zahraniční obchod, když zpomalení domácí poptávky omezilo růst dovozu. Negativně se na růstu české ekonomiky projevila menší tvorba zásob.
Spotřeba domácností, která výrazně podporovala růst ekonomiky v předchozích dvou letech, letos roste znatelně pomalejším tempem. Ve 2. čtvrtletí se meziročně zvýšila o 3,2 procenta. Důvod je zřejmý: z mezd a příjmů letos větší díl ukrojila inflace.
Mírně zvolnila své tempo také investiční aktivita. Hrubá tvorba fixního kapitálu se meziročně zvýšila o 4 procenta tažena především bytovou výstavbou a investicemi firem do strojního vybavení. Naopak nejvýraznějším negativním faktorem se stala nízká tvorba zásob. Zatímco loni ve 2. čtvrtletí firmy vytvořily zásoby v hodnotě 44 miliard korun (v běžných cenách), letos to bylo pouze 23 miliard korun.
Motorem české ekonomiky je nyní především zahraniční obchod. Na vývoz sice negativně působilo zpomalování hospodářského růstu v eurozóně a rychlé posilování koruny, dovoz ovšem zareagoval na snížení dynamiky domácí poptávky. Saldo zahraničního obchodu se tak dále zlepšilo a výrazně přispělo k růstu ekonomiky ve 2. čtvrtletí.
Z výrobního pohledu se na růstu ekonomiky nejvíce podílely zpracovatelský průmysl, obchod a doprava. Naopak v zemědělství, stavebnictví a pohostinství přidaná hodnota klesla.
Přes zpomalení zůstal hospodářský růst dostatečný, aby pomohl zvýšení zaměstnanosti v české ekonomice ve 2. čtvrtletí o 1,7 procenta. Při růstu produktivity práce (HDP/zaměstnanost) pouze o 2,7 procenta došlo ke zvýšení jednotkových mzdových nákladů na úrovni celé ekonomiky zhruba o dvě procenta. Při zpomalování hospodářského růstu v zahraničí a výrazném kolísání kurzu koruny se takový mzdový vývoj může stát další přítěží.
Celkem bylo ve 2. čtvrtletí v české ekonomice odpracováno 2,6 miliardy hodin. V přepočtu na zaměstnance a den se ovšem odpracovaná doba ve srovnání s loňským rokem o 6 minut zkrátila.
Česká ekonomika zůstává jednou z nejrychleji rostoucích na evropském kontinentu. Rychleji ve 2. čtvrtletí rostly jen Slovensko (7,6 procenta) a Litva (5,5 procenta). Eurozóna rostla jen třetinovým tempem ve srovnání s Českou republikou, což zaručuje pokračování rychlé konvergence obou ekonomik.
Za celý letošní rok počítáme s růstem HDP o 4,4 procenta po loňském zvýšení o 6,6 procenta.