Článek byl doplněn:
Praha (ČTK) - Ministr financí Miroslav Kalousek dnes připustil, že schodek státního rozpočtu na příští rok bude kvůli ekonomickému ochlazení možná až o několik desítek miliard korun vyšší, než s jakým počítá vládní návrh. Schodek rozpočtu je naplánován na 38,1 miliardy korun, podle Kalouska by se ale ve skutečnosti mohl pohybovat v rozmezí 50 až 60 miliard korun. Nevyloučil přitom, že v případě nepříznivého ekonomického vývoje by mohl být deficit i vyšší.
"Nemám teď žádný důvod se domnívat, že by měl růst HDP v příštím roce se pohybovat jinde než v hranici dvou až tří procent. To znamená, že mohu říci, že taková realistická úvaha o deficitu za rok 2009 je 50 až 60 miliard (korun)," řekl dnes novinářům Kalousek.
Kalousek nevyloučil i vyšší deficit. "Samozřejmě se může stát, že situace bude horší, pak budou použity jiné fiskální nástroje a i to číslo deficitu bude jiné. Ale v žádném případě nebude trojciferné," uvedl a ohradil se proti informacím tisku, že schodek může příští rok vzrůst až na 140 miliard korun. Jsou to poplašné zprávy, řekl.
Rozpočet na příští rok je podle Kalouska postaven na indikátorech vývoje ekonomiky z letošního jara a nyní se situace změnila. "Víme, že příjmy nebudou naplněny. Pokud nebudou naplněny v rozmezí deseti až 15 miliard, jsem schopen to kompenzovat odložením nějaké méně významné vládní spotřeby a zkrácením provozních výdajů jednotlivých kapitol," řekl.
Pokud bude výpadek příjmů rozpočtu ještě vyšší, tak se to podle Kalouska promítne v jeho deficitu. "Protože další škrty by byly jenom na úkor výdajů do dopravní infrastruktury, do vzdělání a tam unáhlené škrty napáchají více škody než užitku," podotkl Kalousek.
Pokud růst HDP v příštím roce zpomalí na dvě procenta, zvýší se rozpočtový schodek podle hlavního ekonoma Patria Finance na 70 miliard korun. "Při nulovém růstu ekonomiky a bez hledání úspor dosáhne deficit 100 miliard korun," dodal. Tato čísla ale podle něj nezahrnují možné úspory ale ani fiskální stimul, který by nyní ekonomika potřebovala.
Důvodů, proč pochybovat, že by měla česká ekonomika v příštím roce růst o více než dvě procenta je podle Marka navíc mnoho a stále přibývají. "Finanční krize neskončila, napětí na mezibankovních trzích všude v Evropě se opět prohlubuje, tržní hodnocení rizika zemí střední Evropy dále narůstá... Pravděpodobnost, že i česká ekonomika uvízne v recesi se stále zvyšuje," uvedl Marek.
Rozpočet na příští rok schválila v posledních čtení Poslanecká sněmovna ve středu. Celkové příjmy rozpočtu jsou naplánovány na 1,114 bilionu korun. Na daních od firem by měl stát získat přes 130 miliard, na daních od fyzických osob přes 107 miliard. Opozice i vládní kritici z koaličních řad ale již delší dobu tvrdí, že rozpočet se schodkem 38,1 miliardy korun je založen na nereálných odhadech růstu české ekonomiky a schodek bude daleko vyšší.
Na to upozorňují také někteří analytici, kteří přesto schválení rozpočtu přivítali jako dobrou zprávu. Vládě podle nich totiž dává manévrovací prostor pro výdajová opatření ve světle celosvětové krize a investorům jistotu, že vláda je akceschopná. Případné provizorium by sice začátkem příštího roku nebylo katastrofou pro běžné vládní výdaje včetně mandatorních, utrpěly by nicméně výdaje na investice, poznamenal ve středu analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek.