New York/Praha (ČTK/The Wall Street Journal Europe) - Plán demokratů a prezidenta George Bushe pomoci americkým automobilkám ničemu nepomůže a pouze poškodí ekonomiku zvýšeným vlivem státu. Detroitské výrobce tento plán stejně nadlouho nezachrání, naopak poškodí spotřebitele a automobilový průmysl jako celek a celou ekonomiku vystaví zvýšené hrozbě protekcionismu. Napsal to dnes v komentáři list The Wall Street Journal Europe.
Demokraté a nová administrativa Baracka Obamy chtějí záchranou Detroitu docílit toho, aby přestal vyrábět velká auta na benzin, a zároveň chtějí chránit své přátele v odborovém svazu United Auto Workers (UAW). Podle listu je však záhadou, proč s nimi chce do toho jít i Bush, když tím jen poškozuje svůj odkaz oddanosti tržním principům.
U , Fordu a Chrysleru nejde o žádné selhání trhu, ale přesně o to, že trh funguje. Všechny tři automobilky byly v problémech dávno před současnou finanční krizí - ztrácely hotovost a vršily stále nové závazky v době, kdy zbytek americké ekonomiky vykazoval silné zisky. Detroitské automobilky ztrácely tržní podíl v době, kdy jejich konkurenti, kteří také vyrábějí v USA, naopak získávali.
Záchrana Detroitu se ani nedá srovnávat se záchranou finančního sektoru. Bez úvěrů nemůže žádný trh fungovat a poskytnout veřejné peníze finančnímu systému je sice nešťastné, ale zcela nezbytné, pokud se má zabránit totálnímu finančnímu kolapsu. Bankrot firmy z detroitské Velké trojky sice zesílí recesi a bude nepříjemný pro propuštěné a jejich rodiny, žádné systémové riziko pro americkou ekonomiku však nepředstavuje. Bankrot by naopak poskytl firmám právní ochranu pro potřebné změny pracovních a dalších smluv, nebo by umožnil ekonomicky racionální prodej jejich aktivit a neodkládal by o pár dalších let konečný den zúčtování, uvedl list.
Výzkumy mínění z minulého týdne od CNN ukázaly, že Američané jsou proti záchraně Detroitu v poměru 61 ku 36 procentům a tento poměr je zřejmě ještě vyšší u těch, kdo dovedli Bushe dvakrát do prezidentského úřadu v očekávání, že se bude řídit konzervativními principy. Bílý dům se přitom ani nesnažil spojit svolení k záchraně Detroitu například se schválením dohody o volném obchodu s Kolumbií nebo Jižní Koreou a pouze žádá, aby plán neznemožňoval automobilkám napadnout likvidační kalifornské normy spotřeby a emisí.
Zachraňovat firmy jen proto, že se označují za jedinečně americké, je precedentem pro každé špatně řízené a politicky vlivné odvětví v zemi. Co se týče "cara", který by za vládu dozíral na to, jak automobilky postupují v restrukturalizaci, je výmluvné, jak rychle šéfka Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová odmítla myšlenku, aby tuto funkci převzala největší americká manažerská ikona, bývalý šéf Jack Welch. Pelosiová by na toto místo chtěla někoho z veřejného sektoru, kdo by dělal to, co chce Kongres. Konkurzní soudce by byl mnohem nezávislejší, poznamenal list.
"Je stále jasnější, že skutečným cílem demokratů není zachránit pracovní místa jako taková, ale říkat Detroitu, jaká auta má dělat a jak. Cílem je udělat z a dalších automobilek 'Velké zelené strojovny', které přestanou vyrábět SUV a jiná velká auta a začnou produkovat malé vozy, která budou jezdit na něco jiného než uhlíková paliva," píše list. Pokud by ovšem spotřebitelé taková auta nechtěli, dalším krokem budou subvence nebo pokuty a daně, které je už donutí, píše WSJE.
Dát federální vládě akciový podíl na automobilkách by také mohlo vést k protekcionismu, varuje list. Politici se budou snažit ochraňovat Detroit před konkurencí a mluvit o zájmech odborů, životního prostředí a jiných společenských aspektech, které ovšem nemají nic společného s výrobou aut, v nichž Američané chtějí jezdit.
Že nic z toho Detroit ekonomicky nezachrání, je zřejmé například z historie francouzského Renaultu nebo z průmyslové politiky poválečné socialistické Indie. Pokud chce Obama takto začít své prezidentování, budiž. Bush však nijak nevylepší svůj odkaz tím, že pomůže Kongresu a Sierra Clubu znárodnit Detroit, uzavírá list.