Praha (ČTK) - Kvůli současné světové krizi je do budoucna nejisté, zda bude Česko plnit maastrichtská kritéria nezbytná pro přijetá eura. Nejisté je rovněž další zvyšování sladěnosti české ekonomiky a ekonomiky eurozóny. Vyplývá to z dnešního setkání viceguvernéra České národní banky Mojmíra Hampla s novináři. Proto také ČNB společně s ministerstvem financí doporučila vládě datum přijetí eura nestanovovat a neusilovat v průběhu letošního roku o vstup země do systému směnných kurzů ERM II.
Podle Hampla nevyplývají ze současné krize pro ČR tak jednoznačné závěry jako pro ostatní země, kterým by přijetí eura zřejmě pomohlo. Měnová politika v ČR podle něj funguje, což ČR odlišuje například od pobaltských států, Maďarska nebo Bulharska. "Je to pro nás komplikovanější, protože přijetí eura není v případě ČR odchodem od špatné měny k dobré měně, ale výměnou jedné dobré měny za druhou dobrou měnu...Okamžik, kdy řekneme, že výhody převažují nad nevýhodami, se ale blíží. Ale rozhodnutí o přijetí eura je především politické rozhodnutí," uvedl.
Mezi argumenty pro přijetí eura patří na základě aktuální analýzy ČNB a MF týkající se sladěnosti České republiky s eurozónou tradičně stabilně vysoká míra otevřenosti české ekonomiky a velká obchodní provázanost s eurozónou.
V posledních letech se podle Hampla rovněž zlepšila ekonomická úroveň Česka ve srovnání se zeměmi platícími eurem, stejně jako se přiblížily k sobě úrovně cen. Ke zlepšení rovněž došlo v případě rozpočtové politiky státu.
Naopak problémem zůstává pružnosti ekonomiky a možnosti trhu práce reagovat na případné ekonomické problémy. "Reforma daní a dávek, která byla zavedena v lednu 2008, nepřináší zmírnění strukturálních problémů na trhu práce v oblasti motivace k hledání zaměstnání," uvedl Hampl. Navíc dostatečně pružně nereagují na ekonomický vývoj i mzdy. Dlouhotrvajícím problémem české ekonomiky je pak podíl dlouhodobě nezaměstnaných.
Eurem nyní platí 16 z 27 států Evropské unie. Od začátku letošního roku měnu zavedlo Slovensko. Podle ministra financí Miroslava Kalouska by Česká republika mohla přijmout euro nejdříve v roce 2013. Vláda by měla oznámit termín přijetí eura podle premiéra Mirka Topolánka letos 1. listopadu.
Evropskou měnu by do tří let měli používat všichni sousedé Česka. V Německu a Rakousku se eurem platí již několik let, Slovensko ho přijalo na počátku letošního roku. Polská vláda na konci loňského října schválila harmonogram vstupu země do eurozóny od 1. ledna 2012. Ze zemí bývalého východního bloku už euro používá také Slovinsko.
Maastrichtská kritéria:
Inflace - ČR loni neplnila, letos bude pravděpodobně plnit
- odchylka od průměru tří členských zemí s nejnižší inflací maximálně 1,5 procenta
Veřejné finance - ČR plní
- schodek veřejných financí maximálně tři procenta HDP
Zadluženost - ČR plní
- zadluženost země nesmí přesáhnout 60 procent HDP, i když je možné, aby stát s vyšší mírou zadluženosti přijal euro za předpokladu, že se jeho zadluženost trvale snižuje;
Měnový kurz - ČR zatím nevstoupila do systému ERM II
- udržování kurzu měny ve stanoveném pásmu alespoň dva roky
Úrokové sazby - ČR nemá problémy
- průměrná dlouhodobá nominální úroková sazba nesmí překročit o více než dva procentní body průměr úrokových sazeb tří členských zemí, které mají nejnižší inflaci