Přijde korekce, která zasáhne všechny trhy, říká švýcarský finanční analytik a manažer Marc Faber který je na finančních trzích aktivní od roku 1970, a který předpověděl někdejší asijskou krizi i prasknutí technologické bubliny, v rozhovoru pro německý server Welt Online.
Jeho hlavním argumentem je, že od roku 2002 výrazně vzrostly ceny všech druhů investičních produktů a zároveň došlo díky globální expanzivní peněžní a úvěrové politice k obrovskému znehodnocení veškerého majetku. Narozdíl od podobných boomů v minulosti, kdy se investorská horečka koncentrovala na jeden sektor, jsou nyní podle něj zasaženy všechny druhy investic včetně nemovitostí, akcií, půjček či umění. „Máme zde v současnosti první synchronní období boomu v celé 200leté historii kapitalismu,“ říká Faber.
„Žádný věčný boom neexistuje, a tak bude praskat jedna bublina za druhou,“ upozorňuje. Případná korekce podle jeho přesvědčení zasáhne všechny trhy, sám ale prý při současném růstu objemu peněz v oběhu není schopen určit přesně, kdy se tak stane. Nejlepší současnou strategií je podle něj vše prodat. „Jako je logické během paniky nakupovat, tak by v době euforického nakupování měla být správná strategie prodat,“ říká.
Pokud však investoři přesto chtějí nakupovat akcie, doporučuje Faber farmaceutické tituly jako Schering Plough, Merck nebo Pfizer, které by jim mohly přinést nadprůměrné zisky. „Tituly s velkou tržní hodnotou, jako např. Citigroup, také ještě nejsou příliš drahé,“ říká s tím, že totéž platí i pro energetické tituly jako Arch Coal nebo Peabody Energy.
Faber také již několik let doporučuje investovat do komodit. Právě ty jsou podle něj trhem, na kterém mohou investoři do budoucna očekávat růstový trend. „Vycházím z toho, že reálně vzato po 200 letech neustálého poklesu přijde mnohaletý trvalý růst. Zlom by mohl přijít jen pokud se svět obrátí do recese. „Ale pak bude americká centrální banka masivně tisknout peníze, a to je zase pro komodity dobré. Samozřejmě: Také komodity by mohly korigovat, neboť poptávka dlouhodobě silně roste, zatímco nabídka nedrží krok. Nicméně zejména zemědělské produkty, především cukr a bavlna, mají co dohánět.“
Růst by měly podle něj i ceny zlata. Zlato je podle Fabera podhodnocené a jeho produkce příliš neroste. „Protože USA při prvních náznacích recese začnou tisknou peníze a budou klesat sazby, vidím dlouhodobě silně rostoucí ceny,“ předpovídá Faber. „Proto bych nevylučoval, že cena zlata může nejprve klesnout na 550 až 580 USD, než stoupne na tisíce dolarů,“ odhaduje s tím, že již v letech 2010-2012 by měla být cena zlata výrazně vyšší než nyní.
Jako další alternativu doporučuje Faber investorům nemovitosti na rozvíjejících se trzích. Do sektoru nemovitostí se totiž v těchto zemích promítne vysoké tempo růstu HDP na obyvatele. Zatímco například v Manile dnes stojí metr čtvereční v dobré kvalitě jen 2500 USD, v Londýně stojí čtvereční stopa 5000 až 8000 dolarů, což je zhruba dvacetkrát tolik, uvádí Faber. „Myslím, že ceny nemovitostí v Malajsii, Thajsku, na Filipínách i v Číně dále porostou. Jako velký trend vidím ostatně také vše, co má v Asii co do činění s konzumem a zdravím. A jsou zde také akciové trhy, které dosud rostly jen málo, například Thajsko,“ dodává Faber. Jedním s problémů v Thajsku a dalších asijských zemích je však politická nestabilita. „Pokud by zde byla normální politická situace, byly by thajské akcie o 50 % dražší,“ podotýká Faber.
Sám prý při investování vlastních prostředků sází na vysoce úročené dluhopisy a má kromě zlata a stříbra také akcie plantážnických společností.
A co radí investorům? Za léta, kdy je aktivní na finančním trhu, prý zjistil, že se každých pět až deset let nabízí obrovská příležitost k nákupu. „Člověk pak může beze všeho rok či dva vyčkávat stranou. Trpělivost je často lepší rádce, než slepý aktivismus. Důležitá je také diverzifikace do různých druhů investičních instrumentů a regionů, přičemž bych nenakupoval na trzích, kde kurzy již silně rostly. Vyhnul bych se tomu, co je právě moderní. A vždy jsem se učil od lidí, kteří měli zcela jiný názor, než od lidí, kteří sdíleli názor můj. Proto jsem také část svého portfolia investoval proti mému osobnímu přesvědčení.“